Spolek: Ochrana srnčat při sečení selhává. V ČR jich umírá až 60 000 za rok

Spolek upozorňuje, že zemědělci rozhodují o termínech podle počasí, často maximálně den dopředu. "Ne vždy tato prostá komunikace mezi lidmi funguje. A řekněte sami, kdy jste naposledy viděli nějaký traktor, aby sekal trávu od středu louky, nebo aby jezdil postupně po řádcích jedné strany pole k druhé?," napsal spolek na svém webu.
Podle ministerstva je základem pro ochranu srnčat oznámení plánované seče předem a koordinace vyhledávání mláďat v terénu. "Území ČR je rozděleno do téměř 6000 honiteb, do kterých spadají i pole a louky. Není proto v kapacitních možnostech orgánů státní správy myslivosti všechny v době senoseče osobně a opakovaně procházet," uvedl Patrik Mlynář, vrchní ředitel Sekce lesního hospodářství MZe.
Srnčata jsou obzvlášť zranitelná v květnu a červnu, protože zemědělci vjíždějí do porostů vojtěšek nebo trav naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. Při přiblížení sekačky pak zůstávají nehybná ukrytá v trávě, což je jejich přirozená obranná reakce.
Agrární komora ČR na dotaz ČTK uvedla, že zemědělci spolupracují s myslivci i veřejností prostřednictvím různých spolků a procházejí porosty, zda se v nich zvířata neschovávají. "Využívají také moderní technologie, jako jsou plašiče nebo různá signalizační zařízení, stále častěji používají také drony. Současně je třeba říct, že je to i o individuálním přístupu každého,” uvedla mluvčí komory Barbora Pánková.
Ministerstvo pomáhá s ochranou mláďat také prostřednictvím dotací, zemědělci a myslivci si mohou z dotací pořídit detektory pohybu, termovize, drony či akustické plašiče. Výše dotace z programu Investice do zemědělských podniků činí 40 procent, u mladých a ekologických zemědělců je ještě vyšší. Maximální výše dotace na jeden projekt je 30 milionů korun. Na senzory a techniku k nim poskytlo MZe od roku 2023 přibližně dva miliony korun. Na pořízení jednoho plašiče poskytuje resort dotaci ve výši 2000 korun.
Speciální senzory, které využívá například brněnská Mendelova univerzita, dokážou zvíře v porostu odhalit a dát řidiči traktoru signál, že se před ním něco nachází. Senzor stroj přímo zastaví a lištu přizvedne nebo řidič může zvíře odnést a jet dál.
Podle spolku je nicméně nejjistější způsob, jak srnčata zachránit, vyhledávání a vynášení mláďat z louky ráno, přímo v den sečení. Spolek organizuje dobrovolnické skupiny, do kterých se může kdokoliv zapojit a pomoct s vyháněním zvířat či pilotováním dronů. V ČR je nyní téměř 50 skupin a další podle spolku vznikají.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
Petr Blažek
12.6.2025 11:50Za mého mládí bylo vidět srnku zážitek. Dnes nám na polích běžně přezimovávají stáda o 20-50 ks. A tlakových stád je i několik napříč jedním katastrem.
Ačkoliv se to autorům takovéhoto pamfletu nebude líbit tak srnčí je přemnožené, ostatně lesníci by k tomu také mohli říci své, neboť přemnožená zvěř jim likviduje novou výsadbu.
DAG
12.6.2025 12:13 Reaguje na Petr Blažeksmějící se bestie
12.6.2025 12:55 Reaguje na Petr BlažekTomáš Pilík
13.6.2025 07:50 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
13.6.2025 22:02 Reaguje na Tomáš PilíkRadek
13.6.2025 23:18 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
17.6.2025 17:01 Reaguje na RadekRadek
17.6.2025 18:08 Reaguje na Petr BlažekStáda na pšenici o 100 a více kusech jsem nikdy neviděl , v zimě kdy se polní srnčí zvěř dává do tlup , které vede srna muže jich být i víc . Kdy to srnčí dělá z důvodu více šancí přežít zimu , lepší ochrana proti predátorům ….muže našinec v našich končinách pozorovat na rozsáhlých lánech polí sraženou srnčí z okolních ploch do tak zvaných tlup , ty se potom z příchodem jara tlupy rozpadají a srnčí se rozptýlí spět do krajiny . Je to období kdy lidé co o spůsobu života srnčí zvěře neví nic a vznikají potom fámy o stohlavých stádech zvěře
Odpovíte mi prosím , proč nejste na svých pozemcích aktivním myslivcem a nevyužíváte tak svého práva , které vám dává platný zákon o myslivosti .
Petr Blažek
12.6.2025 11:50Za mého mládí bylo vidět srnku zážitek. Dnes nám na polích běžně přezimovávají stáda o 20-50 ks. A tlakových stád je i několik napříč jedním katastrem.
Ačkoliv se to autorům takovéhoto pamfletu nebude líbit tak srnčí je přemnožené, ostatně lesníci by k tomu také mohli říci své, neboť přemnožená zvěř jim likviduje novou výsadbu.
Jaroslav Vrabec
12.6.2025 13:26Jiří Svoboda
12.6.2025 14:52DAG
12.6.2025 15:06 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
12.6.2025 15:29 Reaguje na DAGMohou již ty srnčata běhat? Copak neslyší a nemají pud sebezáchovy?
Radek
12.6.2025 18:57 Reaguje na Jiří SvobodaRadek
12.6.2025 19:09 Reaguje na RadekTomáš Pilík
13.6.2025 07:54 Reaguje na RadekRadek
13.6.2025 08:39 Reaguje na Tomáš PilíkSlavomil Vinkler
13.6.2025 09:48 Reaguje na RadekRadek
13.6.2025 11:09 Reaguje na Slavomil VinklerDalší je kolik máte na létání z dronem času před tím než začnou síct
( tohle píšou na webu stop sečení srnčat ,, Byli jsme skoro 50 dní v terénu, nalétáno zhruba 5.800 hektarů, lokalizováno přes 1100 srnčat, z toho 532 srnčátek umístěno pod koš či do krabice…! )
je prostě mnohem lepší zradit matku a ta se potom postará sama , jen se to musí udělat chvíli před sečením a tady je hlavní problém ! nám se osvědčilo 6 hodin před senosečí .
nebo si myslíte že srnče může být v krabici 2 dny , nebo přikryté v kleci , to by je srna těžko přijmula .
Černá v tom nehraje žádnou roli .
Radek
13.6.2025 11:30 Reaguje na RadekKatastr naší obce má 4000 ha a všude v okolí se pouze pase , umíte si představit co by to znamenalo prolétat všechny honitby v ČR .
Jarek Schindler
16.6.2025 17:24 Reaguje na RadekRadek
17.6.2025 07:19 Reaguje na Jarek SchindlerRadek
18.6.2025 19:58 Reaguje na Jarek SchindlerV článku je odkaz
Stanislav Mudra
17.6.2025 11:33 Reaguje na Jiří SvobodaJaroslav Vrabec
12.6.2025 15:45 Reaguje na Jiří SvobodaEmil Bernardy
12.6.2025 15:5122.5.2025 ...
Tomáš Pilík
13.6.2025 08:00Super, stát si nastaví nějaká pravidla a pak se vymlouvá, že není schopen vymáhat jejich dodržování. A to vze ještě byl návrh drobit honitby a vyšovat jejich počet.
Tomáš Pilík
13.6.2025 08:01 Reaguje na Tomáš PilíkRadek
13.6.2025 09:03 Reaguje na Tomáš PilíkMnoho spolků co znám tu nelehkou práci považuje za sisifoskou . Chce to novelu ZOM ale orpavdovou , ne ale tu co navrhovali páni jako je Pitek z asociaci zemědělství a jim podobní , myslíte že je to v ČR reálné .
Jarek Schindler
18.6.2025 15:08 Reaguje na Tomáš PilíkTonda Selektoda
13.6.2025 11:08Břetislav Machaček
14.6.2025 10:40Umírají i zajíčci, ježci a jiná zvířata a ptáci ve stádiu vajec. Bohužel
to je DAŇ za ekonomiku provozu, kdy je dnes ze 35% zemědělců pouhých 5% na
výkonných rychlých strojích před kterými má problém utéci i zdravý dospělý
kus. Navíc zemědělství je stále závislé na počasí, kdy se kosí, když je
počasí ke kosení vhodné a ne až někdo porost projde a srnčata odstraní.
Před léty jsem operativně pomáhal kamarádovi myslivci, když byli ostatní
myslivci v práci a zůstal na 30 ha tří polí sám. Byli jsme uchození jako
po dálkovém pochodu a přesto jsme jedno srnče přehlídli a o zbytku
zvířat ani nehovořím. Po posečení přilétli mrchožrouti na hostinu a bylo
za hodinu i uklizeno. Chce se dnes těch 30% lidí co opustilo zemědělství
vrátit ke kosám, hrábím, motykám a koňským potahům? Kolik ochranářů by
to bylo ochotno dělat? Už týden nabízím všem v okolí samosběr třešní
ZDARMA, ale přišel pouze můj stejně starý spolužák obrat třešně vnukům,
ale jeho synové už taky měli výmluvy jako sportování a nakupování v
krajském městě. Lidé si je jdou raději koupit za mnohdy snadno vydělané
peníze a třešně dnes hnijí i kolem cest, kde se kdysi prodávaly celé
stromy ke sklizni. Dnes se nesklízí ani leckde v sadech a na zahradách
jako u mne u sousedů. Pro sebe jsem sklidil půl metráku, další tři
nechám špačkům a už i kdysi vzácným sojkám z patnáctičlenného hejna.
Línost a snadné příjmy odnaučily lidi pracovat fyzicky a tak nezbývá
nic jiného, než výkonná technika a mrtvolky zvířat a hmyzu končících
v hmyzomlýncích (rotační sekačky).
Břetislav Machaček
15.6.2025 09:46 Reaguje na Břetislav Machačekz nedostatečné ochrany srnčat a zemědělců z jejich "vraždění" . Je
to ideologický boj proti nim a přitom ochranáři podporují predátory
likvidující právě ta mláďata spárkaté a březí samice. Na jaře při
rozmnožování klesají počty útoků vlků na ovce, protože nalézají
velké množství snadné kořisti mezi mláďaty a jejich matkami nějak
poškozenými porodem. Nastala jim hojnost přirozené potravy, ale
ta skončí s pozdním létem a začátkem podzimu a vrátí se k ovcím.