Cirkulární ekonomika nemá být ideologie, ale záležitost zdravého rozumu. Česko se chce inspirovat Nizozemskem
Nizozemské Zelené dohody jsou založené na dobrovolné spolupráci veřejného sektoru, firem a dalších organizací. Slouží k testování nových forem spolupráce mezi odvětvími, propojují obce a úřady, průmysl a inovátory. Společně vytvářejí řešení, která lze přenést i na další místa.
Zapojené organizace nejprve hledají shodu na konkrétních problémech, které je tíží, a následně také realistické cesty, jak tyto problémy řešit. Díky dohodě mají jasný plán, časový rámec a ví, kdo na čem pracuje a za co je zodpovědný.
Inspirace z Nizozemska
V Nizozemsku tyto dohody umožnily od roku 2011 realizovat 238 projektů, které jinak narážely na legislativní či ekonomické překážky. Tzv. Zelené dohody (Green Deals) řešily například nakládání s popílkem z incineračních zařízení, využívání udržitelných materiálů ve stavebnictví, podporu cyklistiky, recyklaci textilu nebo prevenci vyhazování potravin po uplynutí minimální doby trvanlivosti.
Podle Joana Prummela spočívá hlavní síla dohod v řešení konkrétních problémů místo toho, aby se zabývaly širokými a abstraktními koncepty jako „udržitelnost“ nebo „cirkulární ekonomika“.
Největší překážkou při zavádění změn v Nizozemsku podle jeho slov pravděpodobně bylo, že cirkulární ekonomika byla na začátku prezentována jako ideologie, víra. Prezentování cirkularity jako ideologie ale vytváří obrovské zpoždění, protože se hodně lidské energie vkládá do této diskuse namísto rozvoje a naplňování cirkulárních principů.
„Jednoduchá pravda je taková, že máme jen jednu planetu a populace se kolem roku 2050 rozroste na 10 miliard. Pokud všichni chceme stejnou úroveň pohodlí v životě a spotřebu produktů, která s tím souvisí, budeme muset být chytřejší při využívání našich zdrojů,“ vysvětluje. „Cirkulární ekonomika je součástí řešení, je to zdravý rozum.“

Důležitá je podle něj i dobrovolnost. „Co je dělá funkčními, je, že zde není žádná povinnost,“ říká Joan. „Ten, kdo začíná Zelenou dohodu, přebírá iniciativu a hledá partnery, kteří jsou stejně ochotni pracovat na řešení.” Smlouva nebo dohoda vymezuje cíle a odpovědnosti tak, aby každý účastník rozuměl své roli v projektu.
„Lidé pracující v udržitelnosti k tomu přistupují jinak. Pokud má někdo řešení na snížení emisí nebo na zvýšení cirkularity produktu, je často ochotný ho sdílet, dokonce i s konkurenty, protože to urychlí dopad na planetu,“ řekl Joan Prummel v rozhovoru pro INCIEN.
Většina z nizozemských Zelených dohod byla dokončena, poslední z nich končí letos. Větší část z nich úspěšně dosáhla svých cílů. A i ty, u kterých se to nepovedlo, přinesly užitečné znalosti a poznatky. „Řekl bych, že úspěšně selhaly,“ dívá se na věc optimisticky Joan Prummel.
Úspěšné zavádění cirkulárních principů závisí podle jeho slov do značné míry na lidech. „Odvětví, které rozvíjí cirkulární ekonomiku nejrychleji, je pravděpodobně to, kde se podaří nastartovat spolupráci v celém sektoru. Cykly zdrojů se uzavřou pouze tehdy, pokud budou dodavatelské řetězce spolupracovat a pokud i komerční konkurenti pochopí, že musí společně vyvíjet nové produkty a služby,“ vysvětluje. V Nizozemsku se to například nejrychleji dařilo v odvětví kancelářského nábytku.
„Nizozemské Zelené dohody jsou pouze příkladem, který dokazuje, že takové spolupráce mohou fungovat, nikoli návodem nebo plánem, jak je navrhovat,“ připomíná Joan Prummel. Česká kultura, zvyklosti a někdy i předpisy se liší od těch v Nizozemsku. „Moje rada by byla zaměřit se na to, čeho chcete dosáhnout a vybudovat partnerství, která vás tam dovedou.“
Joan zdůrazňuje, že první dohody jsou vždy nejtěžší. Je to o nastartování zcela nového způsobu spolupráce a o dokazování toho, že funguje. Jakmile se první dohody ukážou jako úspěšné, ostatní budou samy následovat.
„Největší výzvou v tuto chvíli, ať už pro Českou republiku, nebo jakoukoli jinou zemi, je to, jak to rozjet. Jakmile to začne fungovat a máte tak 10 dohod, zaměřující se na témata, která alespoň přímí účastníci uznávají, začnou být úspěšné. Pak náhle přijde více a více iniciativ,“ říká Joan Prummel ze své zkušenosti.
V Česku se může první realizovanou dohodou stát ta zaměřená na udržitelné stavební materiály nebo projekt Nábytek v oběhu zacílený na druhý život nábytku.

První Bohémská dohoda a nízkoemisní materiály ve stavebnictví
Tématem první Bohémské dohody v Česku budou modelové bytové domy vyrobené z ekologických materiálů – jako je nízkoemisní cement a beton, dřevo nebo recyklované komponenty – a jejich přímé využití samosprávami. Cílem dohody má být podle Soni Klepek Jonášové, zakladatelky INCIEN a jedné z hlavních iniciátorek Bohémských dohod, vytvoření takových modelů, které budou nejen ekologické, ale i praktické pro města a obce.
„K tomu bude nutné nastavit nové normy a metodiky pro veřejné zakázky, prověřit, jaký přístup k financování a pobídkám je možné použít, a zjistit, jak můžeme překonat ekonomické bariéry, které by mohly tento proces brzdit,” uvádí Soňa Klepek Jonášová. Aktuálně se podle ní naráží na nejednotný přístup k veřejným zakázkám, složitou legislativu pro využívání inovativních materiálů i omezený přístup k financím.
„Reagujeme také na to, že v České republice je více než 6 000 obcí a každý starosta musí sám čelit složitým výzvám týkajícím se výstavby a udržitelnosti, často bez dostatečné podpory. Proto se tento projekt zaměří i na to, jak vytvořit modely, které budou přímo připraveny pro použití i na dalších místech a přinesou skutečnou hodnotu právě například pro obce,” vysvětluje Soňa Klepek Jonášová.
V těchto měsících INCIEN pracuje na vytvoření první dohody s 2-3 partnery, ministerstvem a několika podporujícími organizacemi. „Vláda České republiky schválila v červnu loňského roku Surovinovou politiku pro dřevo, která podporuje dřevo jako obnovitelnou strategickou surovinu. Cílem Ministerstva zemědělství je podpořit využívání dřeva jako udržitelného stavebního materiálu,“ sdělil Pavel Broum, z Ministerstva zemědělství, klíčového partnera první Bohémské dohody.
„První Bohémská dohoda bude takovým pilotním projektem, kde se spolu s dalšími partnery pokusíme jít příkladem a ukázat cestu,” dodává Soňa Klepek Jonášová.
O Bohémských dohodách diskutovali odborníci na konci března v Praze na seminářích pořádaných právě organizací INCIEN a Ministerstvem zemědělství ČR.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Slavomil Vinkler
30.6.2025 07:24Michal Uhrovič
30.6.2025 08:48 Reaguje na Slavomil VinklerNaše skvělé třídící firmy to totiž vytřídit neumí tak, aby se to dalo zpracovat, Pokud nebude revoluce ve třídění, tak se nic nezmění.
Změnit se to mohlo při zálohování PET, ale loby třídících firem byla silnější
Pavel Hanzl
30.6.2025 19:31 Reaguje na Michal UhrovičViktor Šedivý
1.7.2025 19:54 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.7.2025 09:19 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
2.7.2025 23:16 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.7.2025 09:23 Reaguje na Pavel HanzlViktor Šedivý
30.6.2025 15:08 Reaguje na Slavomil VinklerCož se týká i petek, použití je jenom pro část. Proto také nemá smysl nějaké zálohování - to je jen extrémně drahá metoda, jak zvýšit množství nepříliš využitelného odpadu.
vaber
30.6.2025 08:47Ale prý tam mají dobře upravené umělé kopce z dopadků ,protože tam jiné kopce nemají.
Máme se na co těšit.
Jaroslav Pokorný
1.7.2025 15:00Kecy, kecy, kecy. Proč jsou ty "legislativní či ekonomické překážky"? Protože na tom někdo vydělává. A osobní zisk je největším hnacím motorem kapitalistické ekonomiky. To, co se zde prosazuje, je jen jiná forma kolektivismu, kterou jsem zažil v dětství a mládí. A tehdy to hlavně bylo proto, že všeho bylo málo. A tak se muselo šetřit, každé prkýnko využít dokud to jen šlo, šaty se přešívaly, svetry rozplétaly a pletly se nové, "každá" ženská uměla šít, plést, háčkovat, "každý" muž musel být kutil, zvláště na vesnici. Průmyslových výrobků bylo málo a byly drahé, a tak byly opravitelné a sloužily i desítky let.
A jak je tomu nyní? Znáte ty stesky vlády, že občané šetří, neutrácejí a tím nepodporují ekonomiku? A výzvy k utrácení? A neustálé stesky, že jezdíme ve starých autech - považte, už mají najeto až 200 000 km. Moje stará Fábie už má 334 000.
Kola ekonomiky se musí točit a nějaká "cirkulární ekonomika" je je jen další aktivita na sosání dotací. Zajímá se někdo, že Česko už má vcelku přes 5 bilionů dluhů?