Cirkulární ekonomika nemá být ideologie, ale záležitost zdravého rozumu. Česko se chce inspirovat Nizozemskem

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Tom Carroll / Flickr.com

Nizozemské Zelené dohody jsou založené na dobrovolné spolupráci veřejného sektoru, firem a dalších organizací. Slouží k testování nových forem spolupráce mezi odvětvími, propojují obce a úřady, průmysl a inovátory. Společně vytvářejí řešení, která lze přenést i na další místa.

Zapojené organizace nejprve hledají shodu na konkrétních problémech, které je tíží, a následně také realistické cesty, jak tyto problémy řešit. Díky dohodě mají jasný plán, časový rámec a ví, kdo na čem pracuje a za co je zodpovědný.

Inspirace z Nizozemska

V Nizozemsku tyto dohody umožnily od roku 2011 realizovat 238 projektů, které jinak narážely na legislativní či ekonomické překážky. Tzv. Zelené dohody (Green Deals) řešily například nakládání s popílkem z incineračních zařízení, využívání udržitelných materiálů ve stavebnictví, podporu cyklistiky, recyklaci textilu nebo prevenci vyhazování potravin po uplynutí minimální doby trvanlivosti.

Podle Joana Prummela spočívá hlavní síla dohod v řešení konkrétních problémů místo toho, aby se zabývaly širokými a abstraktními koncepty jako „udržitelnost“ nebo „cirkulární ekonomika“.

Největší překážkou při zavádění změn v Nizozemsku podle jeho slov pravděpodobně bylo, že cirkulární ekonomika byla na začátku prezentována jako ideologie, víra. Prezentování cirkularity jako ideologie ale vytváří obrovské zpoždění, protože se hodně lidské energie vkládá do této diskuse namísto rozvoje a naplňování cirkulárních principů.

„Jednoduchá pravda je taková, že máme jen jednu planetu a populace se kolem roku 2050 rozroste na 10 miliard. Pokud všichni chceme stejnou úroveň pohodlí v životě a spotřebu produktů, která s tím souvisí, budeme muset být chytřejší při využívání našich zdrojů,“ vysvětluje. „Cirkulární ekonomika je součástí řešení, je to zdravý rozum.“

Joan Prummel, strategický poradce pro cirkulární ekonomiku, který stál u realizace Zelených dohod v Nizozemsku.

Zdroj | INCIEN

Důležitá je podle něj i dobrovolnost. „Co je dělá funkčními, je, že zde není žádná povinnost,“ říká Joan. „Ten, kdo začíná Zelenou dohodu, přebírá iniciativu a hledá partnery, kteří jsou stejně ochotni pracovat na řešení.” Smlouva nebo dohoda vymezuje cíle a odpovědnosti tak, aby každý účastník rozuměl své roli v projektu.

„Lidé pracující v udržitelnosti k tomu přistupují jinak. Pokud má někdo řešení na snížení emisí nebo na zvýšení cirkularity produktu, je často ochotný ho sdílet, dokonce i s konkurenty, protože to urychlí dopad na planetu,“ řekl Joan Prummel v rozhovoru pro INCIEN.

Většina z nizozemských Zelených dohod byla dokončena, poslední z nich končí letos. Větší část z nich úspěšně dosáhla svých cílů. A i ty, u kterých se to nepovedlo, přinesly užitečné znalosti a poznatky. „Řekl bych, že úspěšně selhaly,“ dívá se na věc optimisticky Joan Prummel.

Úspěšné zavádění cirkulárních principů závisí podle jeho slov do značné míry na lidech. „Odvětví, které rozvíjí cirkulární ekonomiku nejrychleji, je pravděpodobně to, kde se podaří nastartovat spolupráci v celém sektoru. Cykly zdrojů se uzavřou pouze tehdy, pokud budou dodavatelské řetězce spolupracovat a pokud i komerční konkurenti pochopí, že musí společně vyvíjet nové produkty a služby,“ vysvětluje. V Nizozemsku se to například nejrychleji dařilo v odvětví kancelářského nábytku.

„Nizozemské Zelené dohody jsou pouze příkladem, který dokazuje, že takové spolupráce mohou fungovat, nikoli návodem nebo plánem, jak je navrhovat,“ připomíná Joan Prummel. Česká kultura, zvyklosti a někdy i předpisy se liší od těch v Nizozemsku. „Moje rada by byla zaměřit se na to, čeho chcete dosáhnout a vybudovat partnerství, která vás tam dovedou.“

Joan zdůrazňuje, že první dohody jsou vždy nejtěžší. Je to o nastartování zcela nového způsobu spolupráce a o dokazování toho, že funguje. Jakmile se první dohody ukážou jako úspěšné, ostatní budou samy následovat.

„Největší výzvou v tuto chvíli, ať už pro Českou republiku, nebo jakoukoli jinou zemi, je to, jak to rozjet. Jakmile to začne fungovat a máte tak 10 dohod, zaměřující se na témata, která alespoň přímí účastníci uznávají, začnou být úspěšné. Pak náhle přijde více a více iniciativ,“ říká Joan Prummel ze své zkušenosti.

V Česku se může první realizovanou dohodou stát ta zaměřená na udržitelné stavební materiály nebo projekt Nábytek v oběhu zacílený na druhý život nábytku.

Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka organizace INCIEN a jedna z hlavních iniciátorek Bohémských dohod.

Zdroj | INCIEN

První Bohémská dohoda a nízkoemisní materiály ve stavebnictví

Tématem první Bohémské dohody v Česku budou modelové bytové domy vyrobené z ekologických materiálů – jako je nízkoemisní cement a beton, dřevo nebo recyklované komponenty – a jejich přímé využití samosprávami. Cílem dohody má být podle Soni Klepek Jonášové, zakladatelky INCIEN a jedné z hlavních iniciátorek Bohémských dohod, vytvoření takových modelů, které budou nejen ekologické, ale i praktické pro města a obce.

„K tomu bude nutné nastavit nové normy a metodiky pro veřejné zakázky, prověřit, jaký přístup k financování a pobídkám je možné použít, a zjistit, jak můžeme překonat ekonomické bariéry, které by mohly tento proces brzdit,” uvádí Soňa Klepek Jonášová. Aktuálně se podle ní naráží na nejednotný přístup k veřejným zakázkám, složitou legislativu pro využívání inovativních materiálů i omezený přístup k financím.

„Reagujeme také na to, že v České republice je více než 6 000 obcí a každý starosta musí sám čelit složitým výzvám týkajícím se výstavby a udržitelnosti, často bez dostatečné podpory. Proto se tento projekt zaměří i na to, jak vytvořit modely, které budou přímo připraveny pro použití i na dalších místech a přinesou skutečnou hodnotu právě například pro obce,” vysvětluje Soňa Klepek Jonášová.

V těchto měsících INCIEN pracuje na vytvoření první dohody s 2-3 partnery, ministerstvem a několika podporujícími organizacemi. „Vláda České republiky schválila v červnu loňského roku Surovinovou politiku pro dřevo, která podporuje dřevo jako obnovitelnou strategickou surovinu. Cílem Ministerstva zemědělství je podpořit využívání dřeva jako udržitelného stavebního materiálu,“ sdělil Pavel Broum, z Ministerstva zemědělství, klíčového partnera první Bohémské dohody.

„První Bohémská dohoda bude takovým pilotním projektem, kde se spolu s dalšími partnery pokusíme jít příkladem a ukázat cestu,” dodává Soňa Klepek Jonášová.

O Bohémských dohodách diskutovali odborníci na konci března v Praze na seminářích pořádaných právě organizací INCIEN a Ministerstvem zemědělství ČR.