Václav Skoblík: Španělská lekce z Granady. Jsme na blackout v Česku připraveni?

Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Pokud bychom se podívali na portfolio výroben elektřiny ve Španělsku před pár lety a stejnou otázku položili energetikům ve Španělsku, hodně by se nám divili. Ještě v roce 2017 totiž plynové a uhelné elektrárny vyrobily přes 100 TWh elektřiny a soláry jen 8 TWh. V roce 2024 soláry vyrobily 43 TWh a vítr také přidal nových 15 TWh. To znamená jediné. Točivé výrobny elektřiny, které jediné dodávají síti stabilitu a bezpečnost, byly nahrazeny nestabilními zdroji umístěnými navíc v lokalitách, které připravené z pohledu distribuční infrastruktury. Naštěstí je ve Španělsku stále významný podíl jádra, na rozdíl od jiných zemí.

Zpět k situaci u nás. Zatím jsme v pohodě a ustojíme díky naší infrastruktuře i nárazy ze zahraničí. Ale plány na dalších dotovaných 20 MW solárů a větrných elektráren, jistotu spolehlivosti významně snižují. Když si uvědomíme, že spotřeba ČR je v létě 5 000 MW a soláry vyrábí 20 000 MW, něco zjevně nesedí. Pokud se někdo diví, že riziko významných výpadků elektřiny stoupá, měl by se podrobněji podívat na základní fakta. Klíčové je proto nejen udržovat technický stav sítě, ale také posilovat její odolnost – třeba pomocí lokálních zdrojů, bateriových úložišť nebo chytrého řízení spotřeby. Právě to je cesta, jak se připravit i na situace, které nelze předvídat.

Věřím ve zdravý rozum a správné kroky. I jen několik hodin, neřku-li dnů, nám, s našimi mobilními telefony, chytrými hodinkami a on-line aplikacemi v domácnostech, ve službách i v průmyslu, může způsobit nehezkou neplechu.