Sýčkům se v budkách na elektrickém vedení daří. V jedné z nich právě dospívá sedm mláďat
„Sýček doplácí na soužití s námi, lidmi. Nevyhovuje mu stávající způsob hospodaření v naší krajině, tedy velké lány polí, chemizace zemědělství či úbytek pastvin,“ uvedla Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Problém pro sýčka představují i nebezpečné lidské pasti, jako jsou třeba komíny, okapové roury či nádrže s vodou. „S oblibou hnízdí v zemědělských usedlostech, kde se ale často stává kořistí predátorů, zejména koček či kun. Mnohdy se také utopí v nezakrytém sudu či bazénu,“ popisuje Jitka Uhlíková.
Díky spolupráci s energetickou společností EG.D se od roku 2022 na vybrané elektrické sloupy vysokého napětí nainstalovalo už 47 speciálních budek pro sýčky.
Budky poskytují celoroční ochranu
Každá z budek disponuje evidenčním číslem a zaměstnanci EG.D i ochranáři vědí, kde se přesně nachází. Budky nijak neomezují případnou práci při údržbě zařízení vysokého napětí. Ptákům poskytují celoroční ochranu.
„Naše spolupráce s terénními ornitology a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR se úspěšně rozvíjí. Umístění speciálních budek přináší hnízdícím sýčkům jednu velkou výhodu – na sloupy se za nimi nedostanou kuny, které jsou jejich přirozenými predátory,“ vysvětluje Radek Slatinský, vedoucí správy sítě vysokého a nízkého napětí EG.D.
Speciální budky s parapety a bočními žebříčky umožňují dospívajícím mláďatům pohyb, pozorování okolí a nácvik únikových reakcí v případě hrozícího nebezpečí. „Mladí sýčci takové umělé hnízdní prostředí opouštějí lépe připraveni, než když vylétají z dutin v zemědělských objektech. Tam navíc po opuštění hnízdního prostoru musí čelit nebezpečí ze strany kun a koček, pro které jsou snadnou kořistí,“ dodává Radek Slatinský.
„V roce 2024 sýčci zahnízdili v jedné ze sloupových budek, letos už obsadili dvě. V první z nich právě dospívá sedm mladých sýčků, v další jsou tři mláďata. Sýčci obvykle mívají čtyři až pět mladých. Nález hnízda se sedmi zdravými mláďaty je neobvyklý a takové hnízdění je dokladem výborné kondice rodičovského páru a dostatečného množství potravy v okolí,“ uvedl ornitolog Libor Opluštil z Českého svazu ochránců přírody Břeclav. Ochránci přírody ve spolupráci s pracovníky EG.D pak počítají s instalací dalších budek letos i do budoucna.
Výběr typu prostředí je dalším faktorem, který se v rámci spolupráce ochranářů a energetiků testuje. Jedním z nich jsou vinice, a to zejména ty, které jsou zařazeny do režimu integrované produkce nebo nejlépe do ekologické produkce. Nabízejí vhodné podmínky pro přirozený rozvoj řady druhů. Přírodě šetrný způsob hospodaření má za následek, že sýčci a další druhy živočichů zde nacházejí dostatek kvalitní potravy – zejména hmyzu, drobných savců a žížal.
Přečtěte si také |

V loňském roce bylo na jižní Moravě vytipováno několik desítek viničních tratí, které nabízí sýčkům vhodné životní podmínky. Letos budou do jejich blízkosti instalovány na elektrické sloupy a vhodné stromy speciální budky pro sýčky.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)

Karel Zvářal
10.6.2025 06:10Břetislav Machaček
10.6.2025 10:12 Reaguje na Karel Zvářalpozději hnízdících druhů ptáků, ale těm časně hnízdícím to naopak
prospívá. A i to se dá řešit stínící clonou umístěnou od jihu na
dobu největšího poledního úpalu. Osobně mám výsledky hnízdění v
budkách umístěných na sloupech a různých ocelových trubkách lepší,
než na stromech a popisoval jsem tu i hnízdění kosů na prkně se
"zábradlím" upevněném v podstřeší hospodářské budovy. Jsou tam
hezky v suchu a v bezpečí před kunami a zatím sojkami a strakami.
Po odstranění prvého hnízda po vyhnízdění už dnes zasedla kosice
na novém hnízdě a pouze je třeba VŽDY to hnízdo po vyhnízdění
odstranit, protože ve starém nezahnízdí. Je to momentálně asi to
nejlepší hnízdiště v okolí s vysokým procentem úspěšnosti a totéž
u rehků o metr vedle v budce taky pod tou střechou. Jinak některé
budky lze stavět s tepelnou izolací a větracími otvory. Tak totiž
fungují i dutiny stromů, které ptáci osidlují i na přímém slunci,
pokud je izolace okolním dřevem vyhovující a klidně bývá vlet i
větší a využitý jako větrání. U nás puštík hnízdil roky v dutině
lípy zasažené bleskem s otvorem cca 20 x 100 cm. Kunám se ubránili,
ale osudné jim byly sojky po výletu mláďat na okolní větve. Pak
došlo na útoky s vyklováním očí a k úhynům. Smutné, kam až došlo
hájení krkavcovitých po většinu roku a nebo jejich hájení celoroční.
Ke kunám ještě to, že včera byla v TV "dojemná" reportáž záchrany
mladé kuny s cílem ji po odchovu vypustit zpět do přírody. To je
jeden z důvodů, proč několik let nepřispívám na provoz záchranných stanic, které zachraňují zcela hojné(ba až přemnožené) predátory a
ty pak poloochočené vypouštějí do přírody. Zažil jsem totiž lišku
žebrající o svačinu, kterou jsem musel zahánět klackem a kamením.
Pak se divíme liškám ve městech a vlkům mezi domy, když i takto
poloochočená zvířata vracejí do přírody. Slyšel jsem navíc názor
jednoho myslivce, že takovou škodnou jim, kteří mají velmi dobré
výsledky s jejím tlumením a chovem drobné, schválně ochranáři ze
záchranné stanice vypouštějí. Prý proto, že u nich je dost kořisti!
Jak to nazvat? No pouze tak, že to dělají schválně, aby je odradili
od tlumení škodné a chovu ubývající kořisti. Raději ty peníze dám
myslivcům na tlumení škodné a tím na obnovu stavů drobné zvěře a
taky ptáků a zvířat škodnou lovených a záchranářům už ani korunu!
Břetislav Machaček
10.6.2025 10:20 Reaguje na Břetislav Machačekz celého kraje pak vypustí pouze jim a maří jim tak celoroční tlumení jejich stavů. To nelze nazvat jinak, než záškodnictví a nenávist k myslivcům ze strany záchranářů. Taktéž se prý chovají u rybožravých predátorů, které tam
vypouštějí u rybochovných zařízení typu plůdkových potoků
a rybníků.
Robert Jirman
10.6.2025 10:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Karel Zvářal
10.6.2025 13:32 Reaguje na Robert JirmanZáchranné stanice každoročně zachrání desítky až stovky vyhladovělých kání, liščat a kuňat. Což jsou všechno predátoři té žlutooké ikonky, kdysi "dávno" všudypřítomné. Dnes mají na JM dvě obsazené budky, já věděl jako kluk o třech hnízdech do kilometru od baráku.
"Změna hospodaření" se zvěří, která byla dříve regulována, dnes má dobu hájení a je o ni v časech nouze pečováno. Vyhladovělou káni na stanici vykrmí a na jaře vypustí do přírody. Zvyšuje se tak nepoměr mezi malými a velkými predátory (jak ptačími, tak i savci - kde je dnes laska nebo hranostaj? - častá kořist káně), což je ovšem výsledek "ochrany všeho" - je důvod, není důvod. Takže komentář pana Machačka se týká těchto novodobých paradoxů, kdy jedna ruka neví, co dělá druhá (a ani ji to nezajímá...).
Břetislav Machaček
11.6.2025 09:43 Reaguje na Karel Zvářalpřírodu a stalo se z ní sektářství. Někdo má
rád vlky, ale nedochází mu, že úbytkem pasení
luk tyto louky oblíbené kytičkáři skončí.
Jiní obdivují bobry, ale milovníkům stromů
kolem řek bobři vytvářejí jizvy na duši.
Někdo miluje vydry, volavky a kormorány,
ale jiným působí bolest vyhubení pstruhů,
lipanů, raků, žab a perlorodek. Každý chce
pouze to své a není schopen přistoupit na
rozumný kompromis. Upozorňují ROZUMNÝ
kompromis a nikoliv momentální zcela
nekritický příklon k predátorům! To se
už leckde u něčeho vymstilo a ještě vymstí.
Jsem zvědav, jak budou chránit kořist těch
predátorů a nebo její vyhubení svedou na
jiné? Není na čase se zabývat kořistí,
dokud ještě přežívá?

Břetislav Machaček
11.6.2025 09:27 Reaguje na Robert Jirmanmyslivci, rybáři , nebo zemědělci. Úhyn ještě není
řádně objasněn, ale hned je tu připomínka, kdo má
na tom úhynu zájem a je tudíž tím travičem. Toto
není příděl nenávisti vůči domnělému nepříteli?

Karel Zvářal
11.6.2025 13:14 Reaguje na Břetislav MachačekSpeciálně upravené a instalované budky jsou jedny z mála míst, kde se může bezpečně uhnízdit. Jinak všechny stromové dutiny a půdní prostory kontrolují kuny nebo kočky, případné úspěšné výskočky napadnou straky a odloví káně. Ani čáp nebo volavka kachnětem či mladým sýčkem nepohrdnou. Zn. "Nadhodit a sklapnout". Takže zopakuji: zachraň čápa (káni, lišče, kunu...), odepiš tisíc žab (či jiných menších obratlovců).
Břetislav Machaček
12.6.2025 09:42 Reaguje na Karel Zvářalpovrch vylézají minimálně a v přerostlé
trávě je sýčci nevidí a neloví. Ono ani meze a neposečené louky jim nepomohou.
Ideálem jsou nyní ty Severní Čechy s
poměrně rozvinutým pastevectvím a nebo
nakonec i ty vyholené trávníky bez chemie. Tam, kde se čeká až na seno
a nebo na mulčování po odkvětu, tak jim
k lovu zůstanou mulčované okraje cest
a nebo dokonce dešťovky na silnicích,
kde jim ale hrozí srážka s vozidly. Pak
se divíme nevysezeným vejcím a nebo
hladem uhynulým ptáčatům bez rodičů.
Schází nám nejvíce pastviny a travnaté
plochy sečené ke krmení, protože pole
už pokrývá vegetace. Toto vše časem
bude ještě horší, když se díky vlkům
nebude pást a sušit pro ovce seno.
Ať žije idiocie ekologistů!

Karel Zvářal
12.6.2025 13:03 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
13.6.2025 10:33 Reaguje na Karel Zvářalby bylo lépe, než mez po které rádi putují predátoři, aby nešli po poli zarostlém třeba
obilím. V poli totiž není tolik
hnízd jako na úzké mezi, kterou snadno prošmejdí na rozdíl od
putování polem od ostrůvku keřů
u sloupu k jinému ostrůvku. To
by byly klidové oázy pro život!