https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/syckum-se-v-budkach-na-elektrickem-vedeni-dari.v-jedne-z-nich-prave-dospiva-sedm-mladat
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sýčkům se v budkách na elektrickém vedení daří. V jedné z nich právě dospívá sedm mláďat

10.6.2025 05:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jedno z mláďat sýčka, které se letos vylíhlo na jižní Moravě.
Jedno z mláďat sýčka, které se letos vylíhlo na jižní Moravě.
Zdroj | E.ON
Velkou radost přinesla ochráncům přírody kontrola speciálních budek pro sýčky obecné na sloupech elektrického vedení distribuční společnosti EG.D, člena skupiny E.ON, na jižní Moravě. V jedné z nich právě dospívá sedm mladých sýčků. Ve druhé budce byl při kontrole zaznamenán hnízdní pár se třemi mláďaty. Ochranáři s energetiky spolupracují už přes tři roky a ve spolupráci chtějí pokračovat i v dalších letech.
 
Sýček obecný je dnes v tuzemsku nejohroženější sovou. V Česku totiž žije posledních 80 až 100 párů na Plzeňsku, v severozápadních Čechách a na jižní Moravě. Aby tato drobná sova ze zdejší krajiny nezmizela úplně, byl pro ni připraven celostátní záchranný program, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

„Sýček doplácí na soužití s námi, lidmi. Nevyhovuje mu stávající způsob hospodaření v naší krajině, tedy velké lány polí, chemizace zemědělství či úbytek pastvin,“ uvedla Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Problém pro sýčka představují i nebezpečné lidské pasti, jako jsou třeba komíny, okapové roury či nádrže s vodou. „S oblibou hnízdí v zemědělských usedlostech, kde se ale často stává kořistí predátorů, zejména koček či kun. Mnohdy se také utopí v nezakrytém sudu či bazénu,“ popisuje Jitka Uhlíková.

Budka na elektrickém vedení pro sýčka.
Budka na elektrickém vedení pro sýčka.
Zdroj | E.ON

Díky spolupráci s energetickou společností EG.D se od roku 2022 na vybrané elektrické sloupy vysokého napětí nainstalovalo už 47 speciálních budek pro sýčky.

Budky poskytují celoroční ochranu

Každá z budek disponuje evidenčním číslem a zaměstnanci EG.D i ochranáři vědí, kde se přesně nachází. Budky nijak neomezují případnou práci při údržbě zařízení vysokého napětí. Ptákům poskytují celoroční ochranu.

„Naše spolupráce s terénními ornitology a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR se úspěšně rozvíjí. Umístění speciálních budek přináší hnízdícím sýčkům jednu velkou výhodu – na sloupy se za nimi nedostanou kuny, které jsou jejich přirozenými predátory,“ vysvětluje Radek Slatinský, vedoucí správy sítě vysokého a nízkého napětí EG.D.

Speciální budky s parapety a bočními žebříčky umožňují dospívajícím mláďatům pohyb, pozorování okolí a nácvik únikových reakcí v případě hrozícího nebezpečí. „Mladí sýčci takové umělé hnízdní prostředí opouštějí lépe připraveni, než když vylétají z dutin v zemědělských objektech. Tam navíc po opuštění hnízdního prostoru musí čelit nebezpečí ze strany kun a koček, pro které jsou snadnou kořistí,“ dodává Radek Slatinský.

7 mladých sýčků z budky na elektrickém vedení.
7 mladých sýčků z budky na elektrickém vedení.
Zdroj | AOPK ČR a E.ON

„V roce 2024 sýčci zahnízdili v jedné ze sloupových budek, letos už obsadili dvě. V první z nich právě dospívá sedm mladých sýčků, v další jsou tři mláďata. Sýčci obvykle mívají čtyři až pět mladých. Nález hnízda se sedmi zdravými mláďaty je neobvyklý a takové hnízdění je dokladem výborné kondice rodičovského páru a dostatečného množství potravy v okolí,“ uvedl ornitolog Libor Opluštil z Českého svazu ochránců přírody Břeclav. Ochránci přírody ve spolupráci s pracovníky EG.D pak počítají s instalací dalších budek letos i do budoucna.

Výběr typu prostředí je dalším faktorem, který se v rámci spolupráce ochranářů a energetiků testuje. Jedním z nich jsou vinice, a to zejména ty, které jsou zařazeny do režimu integrované produkce nebo nejlépe do ekologické produkce. Nabízejí vhodné podmínky pro přirozený rozvoj řady druhů. Přírodě šetrný způsob hospodaření má za následek, že sýčci a další druhy živočichů zde nacházejí dostatek kvalitní potravy – zejména hmyzu, drobných savců a žížal.

V loňském roce bylo na jižní Moravě vytipováno několik desítek viničních tratí, které nabízí sýčkům vhodné životní podmínky. Letos budou do jejich blízkosti instalovány na elektrické sloupy a vhodné stromy speciální budky pro sýčky.


reklama

 
foto - Šůlová Karolína
Karolína Šůlová
Autorka je tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2025 06:10
V letošním chladném jaru určitě. Zeptejte se jich, až bude venku 30-35°C.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.6.2025 10:12 Reaguje na Karel Zvářal
Přehřívání mláďat v budkách umístěných na slunci hrozí většinou u
později hnízdících druhů ptáků, ale těm časně hnízdícím to naopak
prospívá. A i to se dá řešit stínící clonou umístěnou od jihu na
dobu největšího poledního úpalu. Osobně mám výsledky hnízdění v
budkách umístěných na sloupech a různých ocelových trubkách lepší,
než na stromech a popisoval jsem tu i hnízdění kosů na prkně se
"zábradlím" upevněném v podstřeší hospodářské budovy. Jsou tam
hezky v suchu a v bezpečí před kunami a zatím sojkami a strakami.
Po odstranění prvého hnízda po vyhnízdění už dnes zasedla kosice
na novém hnízdě a pouze je třeba VŽDY to hnízdo po vyhnízdění
odstranit, protože ve starém nezahnízdí. Je to momentálně asi to
nejlepší hnízdiště v okolí s vysokým procentem úspěšnosti a totéž
u rehků o metr vedle v budce taky pod tou střechou. Jinak některé
budky lze stavět s tepelnou izolací a větracími otvory. Tak totiž
fungují i dutiny stromů, které ptáci osidlují i na přímém slunci,
pokud je izolace okolním dřevem vyhovující a klidně bývá vlet i
větší a využitý jako větrání. U nás puštík hnízdil roky v dutině
lípy zasažené bleskem s otvorem cca 20 x 100 cm. Kunám se ubránili,
ale osudné jim byly sojky po výletu mláďat na okolní větve. Pak
došlo na útoky s vyklováním očí a k úhynům. Smutné, kam až došlo
hájení krkavcovitých po většinu roku a nebo jejich hájení celoroční.
Ke kunám ještě to, že včera byla v TV "dojemná" reportáž záchrany
mladé kuny s cílem ji po odchovu vypustit zpět do přírody. To je
jeden z důvodů, proč několik let nepřispívám na provoz záchranných stanic, které zachraňují zcela hojné(ba až přemnožené) predátory a
ty pak poloochočené vypouštějí do přírody. Zažil jsem totiž lišku
žebrající o svačinu, kterou jsem musel zahánět klackem a kamením.
Pak se divíme liškám ve městech a vlkům mezi domy, když i takto
poloochočená zvířata vracejí do přírody. Slyšel jsem navíc názor
jednoho myslivce, že takovou škodnou jim, kteří mají velmi dobré
výsledky s jejím tlumením a chovem drobné, schválně ochranáři ze
záchranné stanice vypouštějí. Prý proto, že u nich je dost kořisti!
Jak to nazvat? No pouze tak, že to dělají schválně, aby je odradili
od tlumení škodné a chovu ubývající kořisti. Raději ty peníze dám
myslivcům na tlumení škodné a tím na obnovu stavů drobné zvěře a
taky ptáků a zvířat škodnou lovených a záchranářům už ani korunu!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.6.2025 10:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Dodám pouze to, že škodnou svezenou do záchranné stanice
z celého kraje pak vypustí pouze jim a maří jim tak celoroční tlumení jejich stavů. To nelze nazvat jinak, než záškodnictví a nenávist k myslivcům ze strany záchranářů. Taktéž se prý chovají u rybožravých predátorů, které tam
vypouštějí u rybochovných zařízení typu plůdkových potoků
a rybníků.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

10.6.2025 10:59 Reaguje na Břetislav Machaček
jeden myslivec povídal -) denní příděl nenávisti vůči domnělému nepříteli byl splněn, tentokrát vůči záchranným stanicím..
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

10.6.2025 12:45 Reaguje na Robert Jirman
1***
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2025 13:32 Reaguje na Robert Jirman
Jestlipak víte, proč ta budka na sloupu má systém plošinek? Proč mládě nemůže "normálně seskočit na zem", kde ho staří dokrmí?

Záchranné stanice každoročně zachrání desítky až stovky vyhladovělých kání, liščat a kuňat. Což jsou všechno predátoři té žlutooké ikonky, kdysi "dávno" všudypřítomné. Dnes mají na JM dvě obsazené budky, já věděl jako kluk o třech hnízdech do kilometru od baráku.

"Změna hospodaření" se zvěří, která byla dříve regulována, dnes má dobu hájení a je o ni v časech nouze pečováno. Vyhladovělou káni na stanici vykrmí a na jaře vypustí do přírody. Zvyšuje se tak nepoměr mezi malými a velkými predátory (jak ptačími, tak i savci - kde je dnes laska nebo hranostaj? - častá kořist káně), což je ovšem výsledek "ochrany všeho" - je důvod, není důvod. Takže komentář pana Machačka se týká těchto novodobých paradoxů, kdy jedna ruka neví, co dělá druhá (a ani ji to nezajímá...).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.6.2025 09:43 Reaguje na Karel Zvářal
Ochrana přírody postrádá komplexní pohled na
přírodu a stalo se z ní sektářství. Někdo má
rád vlky, ale nedochází mu, že úbytkem pasení
luk tyto louky oblíbené kytičkáři skončí.
Jiní obdivují bobry, ale milovníkům stromů
kolem řek bobři vytvářejí jizvy na duši.
Někdo miluje vydry, volavky a kormorány,
ale jiným působí bolest vyhubení pstruhů,
lipanů, raků, žab a perlorodek. Každý chce
pouze to své a není schopen přistoupit na
rozumný kompromis. Upozorňují ROZUMNÝ
kompromis a nikoliv momentální zcela
nekritický příklon k predátorům! To se
už leckde u něčeho vymstilo a ještě vymstí.
Jsem zvědav, jak budou chránit kořist těch
predátorů a nebo její vyhubení svedou na
jiné? Není na čase se zabývat kořistí,
dokud ještě přežívá?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

10.6.2025 17:26 Reaguje na Robert Jirman
Grétka naopak:-)

Hau dér jů!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.6.2025 23:43 Reaguje na Robert Jirman
1***
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.6.2025 09:27 Reaguje na Robert Jirman
Když vidíte v TV šot z vypouštění zachráněných zvířat v daném revíru, tak to není denní příděl nenávisti, ale důkaz, kam byli predátoři vypuštěni. Nenávist ochranářů číší z každé propagace záchrany zvířat, kdy neopomenou zmínit, že zranění zavinili
myslivci, rybáři , nebo zemědělci. Úhyn ještě není
řádně objasněn, ale hned je tu připomínka, kdo má
na tom úhynu zájem a je tudíž tím travičem. Toto
není příděl nenávisti vůči domnělému nepříteli?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.6.2025 13:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Mladí si hrají na "svatoušky", ale z jejich strany to není nic jiného, než zákopová válka (kopnout si do oponenta). Na tomto druhu mají doloženy hned dvě své mylné mantry, a to, že "predátor nemůže" vyhubit svou kořist (popsaný důvod sešupu plodného sýčka se neodváží komentovat). Druhá mantra se týká "změny hospodaření", přičemž početné odchovy nejsou nikde jinde, než v tuctové agrární krajině, podobně jako v sev. Čechách. Sýček má poměrně malé teritorium, jako pidi predátor nepotřebuje kořisti hodně, např. žížaly jsou nevyčerpatelný zdroj.

Speciálně upravené a instalované budky jsou jedny z mála míst, kde se může bezpečně uhnízdit. Jinak všechny stromové dutiny a půdní prostory kontrolují kuny nebo kočky, případné úspěšné výskočky napadnou straky a odloví káně. Ani čáp nebo volavka kachnětem či mladým sýčkem nepohrdnou. Zn. "Nadhodit a sklapnout". Takže zopakuji: zachraň čápa (káni, lišče, kunu...), odepiš tisíc žab (či jiných menších obratlovců).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.6.2025 09:42 Reaguje na Karel Zvářal
Opakuji napsanou odpověď, která se mi nevím proč smazala. Množství žížal pro sýčky je závislé na počasí a pozemcích jejich výskytu. Za sucha žížaly na
povrch vylézají minimálně a v přerostlé
trávě je sýčci nevidí a neloví. Ono ani meze a neposečené louky jim nepomohou.
Ideálem jsou nyní ty Severní Čechy s
poměrně rozvinutým pastevectvím a nebo
nakonec i ty vyholené trávníky bez chemie. Tam, kde se čeká až na seno
a nebo na mulčování po odkvětu, tak jim
k lovu zůstanou mulčované okraje cest
a nebo dokonce dešťovky na silnicích,
kde jim ale hrozí srážka s vozidly. Pak
se divíme nevysezeným vejcím a nebo
hladem uhynulým ptáčatům bez rodičů.
Schází nám nejvíce pastviny a travnaté
plochy sečené ke krmení, protože pole
už pokrývá vegetace. Toto vše časem
bude ještě horší, když se díky vlkům
nebude pást a sušit pro ovce seno.
Ať žije idiocie ekologistů!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.6.2025 13:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Foto s kvetoucím bezem a nějakým širokořádkem (kuku?, řepa?) má odkrytou zem, což pro lov/sběr žížal ideální. Kdysi jsem chtěl na "strnisku" po řepě vyrýt hraboše do chovu - měkká půda tomu nahrávala - ale ani po deseti minutách jsem ho celý zchvácený neměl... úžasně rozlezlý systém nor, navíc měl neustále náskok. Ale během rytí jsem zaregistroval neskutečné množství žížal - prakticky s každým zápichem kus nebo i dvě. Jde-li po řepě na jaře kuku, nebo je řepa na poli, žížaly tam zajisté budou. Sýček má však více zdrojů, v zimě nejvíce hlodavci a rejsci, v létě hodně hmyzu. Záleží tedy, do jakého prostředí se budka instaluje, čím pestřejší (větrolam, hájek), tím lépe. Právě v polích je daleko od dopravy, koček i kun - byť tam nějaká poblíž určitě je, liška zrovna tak. A skvělý je i keř u sloupu, kde se mohou mláďata v nejhorším ukrýt. Špatné to je v případě řepky nebo obilí, což je ekopast jak vyšitá. Proto je nutné mít tento fakt na zřeteli a budku umístit stategicky bezpečně. A kvůli sluníčku vždy ze severní strany sloupu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.6.2025 10:33 Reaguje na Karel Zvářal
Když píšete o keři u sloupu. tak jsem kdysi prosil ČEZ, aby tam ty keře nechávali jako ostrůvky zeleně v poli. Prý to norma zakazuje. Myslím si, že co sloup a ostrůvek keřú
by bylo lépe, než mez po které rádi putují predátoři, aby nešli po poli zarostlém třeba
obilím. V poli totiž není tolik
hnízd jako na úzké mezi, kterou snadno prošmejdí na rozdíl od
putování polem od ostrůvku keřů
u sloupu k jinému ostrůvku. To
by byly klidové oázy pro život!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.6.2025 09:03
K chatě nám lítala sova pálená. Sýčka jsem hodně dlouho neslyšel. A přitom to byla nejrozšířenější sova.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist
OSZAR »