https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zelena-usporam/spolek-ochrana-srncat-pri-seceni-selhava-v-cr-jich-umira-az-60.000-za-rok
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Spolek: Ochrana srnčat při sečení selhává. V ČR jich umírá až 60 000 za rok

12.6.2025 10:58 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Gunnar Creutz (Achird) / Wikimeda Commons
Spolupráce mezi zemědělci a myslivci při ochraně srnčat, která se ukrývají na loukách a při sečení jim hrozí zranění nebo usmrcení, často selhává, tvrdí spolek Stop sečení zvířat. Podle spolku kvůli nedostatečné domluvě, nevhodným způsobům sečení a chybějícím dotacím na technologie k detekci mláďat každoročně v Česku zahyne následkem sečení až 60 000 srnčat. Ministerstvo zemědělství (MZe) uvedlo, že státní správa nemá kapacity pole kontrolovat a základem ochrany srnčat je včasná domluva mezi zemědělci a myslivci.
 
Zemědělec by měl podle mysliveckého zákona sekat pole od středu ke krajům, aby měla zvěř šanci uniknout, použít techniku s účinným plašičem zvěře a předem seznámit myslivecký spolek s dobou a místem zemědělských prací. Za nesplnění povinností vyplývajících ze zákona hrozí sankce až 10 000 korun.

Spolek upozorňuje, že zemědělci rozhodují o termínech podle počasí, často maximálně den dopředu. "Ne vždy tato prostá komunikace mezi lidmi funguje. A řekněte sami, kdy jste naposledy viděli nějaký traktor, aby sekal trávu od středu louky, nebo aby jezdil postupně po řádcích jedné strany pole k druhé?," napsal spolek na svém webu.

Podle ministerstva je základem pro ochranu srnčat oznámení plánované seče předem a koordinace vyhledávání mláďat v terénu. "Území ČR je rozděleno do téměř 6000 honiteb, do kterých spadají i pole a louky. Není proto v kapacitních možnostech orgánů státní správy myslivosti všechny v době senoseče osobně a opakovaně procházet," uvedl Patrik Mlynář, vrchní ředitel Sekce lesního hospodářství MZe.

Srnčata jsou obzvlášť zranitelná v květnu a červnu, protože zemědělci vjíždějí do porostů vojtěšek nebo trav naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. Při přiblížení sekačky pak zůstávají nehybná ukrytá v trávě, což je jejich přirozená obranná reakce.

Agrární komora ČR na dotaz ČTK uvedla, že zemědělci spolupracují s myslivci i veřejností prostřednictvím různých spolků a procházejí porosty, zda se v nich zvířata neschovávají. "Využívají také moderní technologie, jako jsou plašiče nebo různá signalizační zařízení, stále častěji používají také drony. Současně je třeba říct, že je to i o individuálním přístupu každého,” uvedla mluvčí komory Barbora Pánková.

Ministerstvo pomáhá s ochranou mláďat také prostřednictvím dotací, zemědělci a myslivci si mohou z dotací pořídit detektory pohybu, termovize, drony či akustické plašiče. Výše dotace z programu Investice do zemědělských podniků činí 40 procent, u mladých a ekologických zemědělců je ještě vyšší. Maximální výše dotace na jeden projekt je 30 milionů korun. Na senzory a techniku k nim poskytlo MZe od roku 2023 přibližně dva miliony korun. Na pořízení jednoho plašiče poskytuje resort dotaci ve výši 2000 korun.

Speciální senzory, které využívá například brněnská Mendelova univerzita, dokážou zvíře v porostu odhalit a dát řidiči traktoru signál, že se před ním něco nachází. Senzor stroj přímo zastaví a lištu přizvedne nebo řidič může zvíře odnést a jet dál.

Podle spolku je nicméně nejjistější způsob, jak srnčata zachránit, vyhledávání a vynášení mláďat z louky ráno, přímo v den sečení. Spolek organizuje dobrovolnické skupiny, do kterých se může kdokoliv zapojit a pomoct s vyháněním zvířat či pilotováním dronů. V ČR je nyní téměř 50 skupin a další podle spolku vznikají.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PB

Petr Blažek

12.6.2025 11:50
Naprosto zcestný a ideologicky zaměřený článek, který má opět pouze dehonestovat zemědělce. Autoři by měli následně udat čísla srážek automobily se srnčí a brojit proti automobilové dopravě. Vždyť by mělo být úplně jedno jak dojde k usmrcení srnce.
Za mého mládí bylo vidět srnku zážitek. Dnes nám na polích běžně přezimovávají stáda o 20-50 ks. A tlakových stád je i několik napříč jedním katastrem.
Ačkoliv se to autorům takovéhoto pamfletu nebude líbit tak srnčí je přemnožené, ostatně lesníci by k tomu také mohli říci své, neboť přemnožená zvěř jim likviduje novou výsadbu.
Odpovědět
DA

DAG

12.6.2025 12:13 Reaguje na Petr Blažek
Dosti hysterická reakce na to, že je to v podstatě neutrální článek.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.6.2025 12:37 Reaguje na DAG
Ba.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.6.2025 12:55 Reaguje na Petr Blažek
Jo, nepřítel se našel - zemědělci.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

13.6.2025 07:50 Reaguje na Petr Blažek
Prvně je potřeba říci, že srnčí zvěř, jakožto teritoriální živočišný druh, se přemnožit nemůže (úplně stejně je tomu např. u rysa). To, že vidíte více kusů než za Vašeho mládí, rozhodně nemůže být měřítkem přemnoženosti. Co se týká srážek automobilů se zvěří, není to spíš tak, že doprava za posledních x desítek let násobně zhoustla a jezdí se rychleji? V tomto ohledu má každý na výběr. Srnče pod sekačkou na výběr nemá, tam je to bohužel dané. A poslední věc k nové výsadbě a ,,lesníkům", jak řekl jeden zkušený a uznávaný lesník: ,,Les bez zvěře umí pěstovat i blbec.".
Odpovědět
PB

Petr Blažek

13.6.2025 22:02 Reaguje na Tomáš Pilík
Plácáte nesmysly. Srnčí nežije v divoké přírodě, ale v zemědělsky aktivní přírodě, prakticky bez predátorů. To znamená, že celý rok se má kde pást a kromě sekaček a automobilů jí vůbec nic neohrožuje. Víceméně je to podobné jako , když pasete ovce na pšenici.
Odpovědět
Ra

Radek

13.6.2025 23:18 Reaguje na Petr Blažek
Jen jste zapomněl na Vlka v oblastech kde se vyskytuje , Rysa , prase divoké , lišku ,Orla , toulavé psy , nemoci snad jsem z přirozených predátorů srnčí zvěře na žádného nezapomněl . Další mnohem významnější predátor je zemědělec , silniční provoz , asi nejvýznamnějším je lovec který srnčí zvěř reguluje z výše jmenovaných nejvíce . Nic vám nebrání se zapojit a z regulací pomoct . Málem bych zapomněl na takovou drobnost , zvěře je v životním prostředí pouze tolik , kolik ji životní prostředí uživí .
Odpovědět
PB

Petr Blažek

17.6.2025 17:01 Reaguje na Radek
V poslední větě jste to sám definoval. Na pšenici se uživí stáda o 100 i více kusech. Zemědělská krajina se nemůže porovnávat s krajinou kdesi v prérii.
Odpovědět
Ra

Radek

17.6.2025 18:08 Reaguje na Petr Blažek
Ano máte pravdu srovnávat prérii , krajinu plnou biodiverzity , bohatou vodou a rozmanitostí všeho co jen příroda muže poskytnout z naší zbídačenou krajinou , v podstatě mrtvou půdu díky intenzivní zemědělské činností opravdu nejde .

Stáda na pšenici o 100 a více kusech jsem nikdy neviděl , v zimě kdy se polní srnčí zvěř dává do tlup , které vede srna muže jich být i víc . Kdy to srnčí dělá z důvodu více šancí přežít zimu , lepší ochrana proti predátorům ….muže našinec v našich končinách pozorovat na rozsáhlých lánech polí sraženou srnčí z okolních ploch do tak zvaných tlup , ty se potom z příchodem jara tlupy rozpadají a srnčí se rozptýlí spět do krajiny . Je to období kdy lidé co o spůsobu života srnčí zvěře neví nic a vznikají potom fámy o stohlavých stádech zvěře

Odpovíte mi prosím , proč nejste na svých pozemcích aktivním myslivcem a nevyužíváte tak svého práva , které vám dává platný zákon o myslivosti .
Odpovědět
PB

Petr Blažek

12.6.2025 11:50
Naprosto zcestný a ideologicky zaměřený článek, který má opět pouze dehonestovat zemědělce. Autoři by měli následně udat čísla srážek automobily se srnčí a brojit proti automobilové dopravě. Vždyť by mělo být úplně jedno jak dojde k usmrcení srnce.
Za mého mládí bylo vidět srnku zážitek. Dnes nám na polích běžně přezimovávají stáda o 20-50 ks. A tlakových stád je i několik napříč jedním katastrem.
Ačkoliv se to autorům takovéhoto pamfletu nebude líbit tak srnčí je přemnožené, ostatně lesníci by k tomu také mohli říci své, neboť přemnožená zvěř jim likviduje novou výsadbu.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vrabec

12.6.2025 13:26
Klidně bych byl pro ať se vypíše dotace pro dobrovolnické spolky na drony. Dotace na dron bude dosahovat 20%, zbytek ať si uhradí z darů. Pokud ministerstvo pustí 10 mega ročně, nemůže mít nikdo námitek. A tak se bude rok od roku snižovat počet posečených srnčat, další rok to bude 55k, další 50k a pokud bude přibývat dobrovolníkům, kterým na tom záleží, tak za 10 let těm posečených bude opravdu málo.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.6.2025 14:52
Nešlo by to vyřešit nějakopu termokamerou vytopořenou dostatečně před sečku, která by srnče zachytila a docela spolehlivě zidentifikovala? Druhá normální kamera by poslala obraz na monitor v sečce a pokud by to opravdu bylo srnče, řidič by srnče přemístil.
Odpovědět
DA

DAG

12.6.2025 15:06 Reaguje na Jiří Svoboda
Ono to tak je u některých strojů už dnes. Ovšem on má řidič problém i zastavit, protože prostě jede rychle a systém nemůže být daleko před strojem. Může to automaticky zastavit traktor, ale to pro ten stroj není ideální. NAvíc ve vojtěšce nebo jetelině to funguje jen, když má srnče vylezenou plochu a není v porostu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.6.2025 15:29 Reaguje na DAG
Hm, a nějaký mechanický podběrák před strojem, který by srnče včas rozumně nabral a nezmrzačil, to je asi taky blbost.

Mohou již ty srnčata běhat? Copak neslyší a nemají pud sebezáchovy?
Odpovědět
Ra

Radek

12.6.2025 18:57 Reaguje na Jiří Svoboda
Srnče je tak zvané odkládací zvíře , to znamená že i když je v podstatě hned po narození schopno následovat matku , tak to nedělá . Je na místě a tam ho chodí kojit matka a když hrozí nebezpečí tak se přitiskne k zemi a tím se chrání před predátory , jenže na tuto strategii doplácí při senoseči ….
Odpovědět
Ra

Radek

12.6.2025 19:09 Reaguje na Radek
Na víc je dnes senoseč během pár dnů hotová , posečou stovky hektarů denně . Vypadá to jednoduše , jenže to zase tak jednoduché není , nikoho z těch chlapů co celý den sedí v mašině netěší zabijení srnčat , tak to prostě není . Nám se osvědčilo den před senosečí roznést v lokalitě rádia a pustit je , máme jich 50 ….srna srnče spolehlivě odvede jinam , musí mít kam . To vynášení srnčat je také diskutabilní , pokud ho člověk zapachuje lidským pachem tak ho srna nepřijme . Jo to opravdu problém i v místech kde se na to lidé domlouvají .
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

13.6.2025 07:54 Reaguje na Radek
Je dobře, že se tomu věnujete. My bohužel máme zkušenost opačnou. Zvukové plašiče téměř nefunkční a pracné. Jediná efektivní metoda je opravdu asi jen dron.
Odpovědět
Ra

Radek

13.6.2025 08:39 Reaguje na Tomáš Pilík
Narozené srnče má 1 -1,5 kg . Senoseč určuje počasí , jsou roky kdy se seče v období kdy jsou ztráty na zvěři minimální a jsou roky kdy je to opačně . Jsou porosty kde srnče nenajdete ani dronem a jsou takové kde je najdete , stejně tak funguje zrazování změnou prostředí , někdy to zabere na sto procent a někdy ne . Nic nenahradí dobře zrazenou matku která odvede potomka do bezpečí , to víme snad všichni . Nám se dron neosvědčil z mnoha důvodů .
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.6.2025 09:48 Reaguje na Radek
Ono to problém u přemnožených divočáků. Pak srnčí hledá místa kam nechodí ti divočáci, no a je problém.
Odpovědět
Ra

Radek

13.6.2025 11:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
tím porostem jsem myslel , jateliny , vojtěšky …..srnče je malinké a v hustém porostu nemáte z dronem šanci , tam se hraje o rozdíl teploty cca 4 stupně jednoduše to splyne z okolní teplotou .

Další je kolik máte na létání z dronem času před tím než začnou síct

( tohle píšou na webu stop sečení srnčat ,, Byli jsme skoro 50 dní v terénu, nalétáno zhruba 5.800 hektarů, lokalizováno přes 1100 srnčat, z toho 532 srnčátek umístěno pod koš či do krabice…! )

je prostě mnohem lepší zradit matku a ta se potom postará sama , jen se to musí udělat chvíli před sečením a tady je hlavní problém ! nám se osvědčilo 6 hodin před senosečí .

nebo si myslíte že srnče může být v krabici 2 dny , nebo přikryté v kleci , to by je srna těžko přijmula .

Černá v tom nehraje žádnou roli .
Odpovědět
Ra

Radek

13.6.2025 11:30 Reaguje na Radek
Pokud vezmeme čísla co udávají tak vyjde 5 srnčat na 1 ha . Jinak řečeno podle nich našli z dronem na prostoru 100x100 m 5 srnčat a prošli za 50 dní 5800 ha , bud je tam chyba nebo jsou v lokalitě kde je silná populace srnčí zvěře !

Katastr naší obce má 4000 ha a všude v okolí se pouze pase , umíte si představit co by to znamenalo prolétat všechny honitby v ČR .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.6.2025 17:24 Reaguje na Radek
Ono je dost nesmyslné i to tvrzení, že byli v terénu padesát dní. Co tam asi tak těch 50 dní dělali?
Odpovědět
Ra

Radek

17.6.2025 07:19 Reaguje na Jarek Schindler
U nás máme za 50 dnu otavy , spíš dřív ale to je jedno no a za 3 dny je posečou .
Odpovědět
Ra

Radek

18.6.2025 19:58 Reaguje na Jarek Schindler
portal/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/s-ochranou-srncat-pri-senoseci-pomaha-podpora-ministerstva-zemedelstvi-poskytuje-dotace-na-plasice-zvere-drony-a-senzory-na-zacich-listach


V článku je odkaz

Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

17.6.2025 11:33 Reaguje na Jiří Svoboda
3m v předu 3m vlevo 3m vpravo - záběr 9m rychlost 50km/h předt tím neutečete ani vy
Odpovědět
JV

Jaroslav Vrabec

12.6.2025 15:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Termokamera ale ukazuje rozhraní teplejších a studenějších míst a při samotném sekání nemusí být ten rozdíl žádný.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

12.6.2025 15:51
Tanky pomáhají přežívat ohroženým druhům. Jejich pojezdy vytváří ideální prostředí pro vzácné rostliny, motýly, kobylky i ptáky
22.5.2025 ...
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

13.6.2025 08:00
"Území ČR je rozděleno do téměř 6000 honiteb, do kterých spadají i pole a louky. Není proto v kapacitních možnostech orgánů státní správy myslivosti všechny v době senoseče osobně a opakovaně procházet," uvedl Patrik Mlynář, vrchní ředitel Sekce lesního hospodářství MZe.

Super, stát si nastaví nějaká pravidla a pak se vymlouvá, že není schopen vymáhat jejich dodržování. A to vze ještě byl návrh drobit honitby a vyšovat jejich počet.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

13.6.2025 08:01 Reaguje na Tomáš Pilík
oprava - A to zde ještě byl návrh drobit honitby a vyšovat jejich počet.
Odpovědět
Ra

Radek

13.6.2025 09:03 Reaguje na Tomáš Pilík
V době kdy stát opakovaně novelizuje vyhlášku 64/2025 Sb , krajské úřady vydávají povolení lovu spárkaté zvěře za pomoci termovizních zaměřováčů v noci na vyžádání . Všichni víme že v termozi je nemožné rozpoznat věk, pohlaví , vitalitu lovené zvěře ! LČR a mnozí majitelé to požadují po spolcích , kdy se navyšuje lov o 500 procent i více , platí se každoročně škody na porostech které se počítají , nevím jak to napsat , řekněme zvláštním způsobem ….

Mnoho spolků co znám tu nelehkou práci považuje za sisifoskou . Chce to novelu ZOM ale orpavdovou , ne ale tu co navrhovali páni jako je Pitek z asociaci zemědělství a jim podobní , myslíte že je to v ČR reálné .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.6.2025 15:08 Reaguje na Tomáš Pilík
Můžete dát odkaz kde jde to tvrzená pana Mlynáře dohledat?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

13.6.2025 11:08
Poněkud nelogické: zvěř je prý přemnožená, škodí na polích i v lesích. Do přírody se vysazují zpět vlci. Dalšími predátory jsou sekačky, které prý ročně zabijí až 60.000 srnčat. Místo hudrování, bychom tedy snad měli blahořečit těm sekačkám, vlkům a dokonce i divočákům, že zdárně regulují početní stavy spárkaté? Nebo je to jinak, a článek je jen propagandou nějakého spolku?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.6.2025 10:40
Ono to kosení pícnin není jen o srnčatech, které jsou po zabití viditelná.
Umírají i zajíčci, ježci a jiná zvířata a ptáci ve stádiu vajec. Bohužel
to je DAŇ za ekonomiku provozu, kdy je dnes ze 35% zemědělců pouhých 5% na
výkonných rychlých strojích před kterými má problém utéci i zdravý dospělý
kus. Navíc zemědělství je stále závislé na počasí, kdy se kosí, když je
počasí ke kosení vhodné a ne až někdo porost projde a srnčata odstraní.
Před léty jsem operativně pomáhal kamarádovi myslivci, když byli ostatní
myslivci v práci a zůstal na 30 ha tří polí sám. Byli jsme uchození jako
po dálkovém pochodu a přesto jsme jedno srnče přehlídli a o zbytku
zvířat ani nehovořím. Po posečení přilétli mrchožrouti na hostinu a bylo
za hodinu i uklizeno. Chce se dnes těch 30% lidí co opustilo zemědělství
vrátit ke kosám, hrábím, motykám a koňským potahům? Kolik ochranářů by
to bylo ochotno dělat? Už týden nabízím všem v okolí samosběr třešní
ZDARMA, ale přišel pouze můj stejně starý spolužák obrat třešně vnukům,
ale jeho synové už taky měli výmluvy jako sportování a nakupování v
krajském městě. Lidé si je jdou raději koupit za mnohdy snadno vydělané
peníze a třešně dnes hnijí i kolem cest, kde se kdysi prodávaly celé
stromy ke sklizni. Dnes se nesklízí ani leckde v sadech a na zahradách
jako u mne u sousedů. Pro sebe jsem sklidil půl metráku, další tři
nechám špačkům a už i kdysi vzácným sojkám z patnáctičlenného hejna.
Línost a snadné příjmy odnaučily lidi pracovat fyzicky a tak nezbývá
nic jiného, než výkonná technika a mrtvolky zvířat a hmyzu končících
v hmyzomlýncích (rotační sekačky).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.6.2025 09:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Na závěr pouze dodám, že je to opět způsob, jak osočit myslivce
z nedostatečné ochrany srnčat a zemědělců z jejich "vraždění" . Je
to ideologický boj proti nim a přitom ochranáři podporují predátory
likvidující právě ta mláďata spárkaté a březí samice. Na jaře při
rozmnožování klesají počty útoků vlků na ovce, protože nalézají
velké množství snadné kořisti mezi mláďaty a jejich matkami nějak
poškozenými porodem. Nastala jim hojnost přirozené potravy, ale
ta skončí s pozdním létem a začátkem podzimu a vrátí se k ovcím.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist
OSZAR »