Hnízdění sokolů v CHKO Broumovsko předčasně skončilo na třech hnízdech
Sokol stěhovavý patří k ohroženým druhům, které se na Broumovsko v posledních letech vrátily. Na Broumovsku hnízdí zpravidla v Adršpašsko-teplických skalách.
"Máme pět hnízd, kde mláďata jsou, ale ještě nejsou schopná letu. Bude jim to ještě minimálně týden či dva trvat. Teoreticky by mohla být sokolí mláďata vyvedena ze šesti hnízd. Nad jedním totiž visí otazník, protože je v lokalitě, která se špatně sleduje," řekl ČTK Kafka.
V případě úspěšnosti pěti hnízd by mohli sokoli v CHKO Broumovsko vyvést deset až 15 mláďat, zatímco u šesti hnízd 12 až 18 mladých sokolů. "Předpoklad je, že každé takového hnízdo opustí dvě až tři mláďata," řekl ČTK Kafka.
V roce 2024 v CHKO Broumovsko opustilo hnízda nejvíc sokolích mláďat v novodobé historii, bylo jich 14. Zahnízdilo tam sedm párů sokolů stěhovavých, dvě hnízdění úspěšná nebyla, zjistili ochranáři. V roce 2023 se v CHKO Broumovsko ke zdárnému konci hnízdění dopracovala tři hnízda, ze kterých vylétlo celkem osm mladých sokolů.
Na Broumovsku se sokoli začali znovu objevovat v 90. letech minulého století, první pár zahnízdil okolo roku 2000. V posledních letech se populace stabilizovala okolo osmi párů.
Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až 20 let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu. Sokol si hnízdo nestaví, nejčastěji obsadí skalní výklenek či staré krkavčí hnízdo na skále. Pokud jsou sokoli během hnízdění vyrušení, mnohdy hnízdo opustí, uvedli ochranáři.
Dalším přísně chráněným druhem v CHKO Broumovsko je vlk obecný, který se vrátil na Broumovskou vrchovinu před deseti lety.
reklama
Dále čtěte |
Hnízdění sokolů ve Žďárských vrších po desetiletích se povedlo, mladí už létají
Ptáky zbytečně zabíjejí pasti na našich zahradách. Nebezpečné jsou sítě, lepidla i bazény
Rodina orlů mořských, jediná v CHKO Železné hory, byla nejspíš otrávena Online diskuse
Všechny komentáře (10)
pavel
28.5.2025 11:57Emil Bernardy
28.5.2025 13:03"Na komínech výrobních areálů Orlen Unipetrol se vylíhl rekordní počet sokolů".....
Břetislav Machaček
28.5.2025 18:03Lépe pro ně vychází právě ty komíny v otevřené krajině s holuby a jinými
ptáky nad poli, loukami a zástavbou. V lesích umí lépe lovit krahujec a
ostříž, než sokol, který je dravcem otevřené krajiny stejně, jako třeba
poštolka. To, že má ve skalách vhodná hnízdiště, ještě neznamená, že tam
úspěšně vyhnízdí. Musí totiž za potravou letět mimo skály a lesy a taky
s potravou zpět. V té době je hnízdo bez dozoru a v případě sezení na
vejcích může být doba opuštění hnízda pro vejce v chladném počasí osudná. Tato vejce se zachladí a zárodky uhynou. Totéž může potkat mláďata při
shánění potravy oběma rodiči. Takže nakonec ty komíny jsou lepší, neboť
jsou blíž k potravě a dál od rušení a predátorů. Možná by nebylo marné
některé nepotřebné komíny nebourat a upravit je na hnízdění mnoha druhů
ptáků. Ideální by je bylo osadit třeba rorýsímu budkami a nebo převisy
pro hnízdění jiřiček. Ono i pro čápy je komín bezpečnější hnízdiště, než
strom a nebo dokonce elektrické stožáry. Komíny tak mohou sloužit pro
přenos signálu a různá hnízdiště. Stačí je pouze náležitě upravit a ne
hned bourat, když už nejsou využívány průmyslově.
Karel Zvářal
28.5.2025 19:16 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
29.5.2025 09:23 Reaguje na Karel Zvářalopustili přírodu kvůli predačnímu tlaku a nastěhovali se
do měst. Taktéž zajíci v areálu JE Dukovany a jiných oplocených areálů továren a nebo pouze nádraží, kde jsou
v relativním bezpečí. Nepoužívat soláristi na trávu chemii,
tak by byly oplocené areály solárních parků jejich rájem.
S těmi 150 páry je to stejně ohraná ochranářská písnička
jaká tu byla už s kormorány, volavkami, vydrami, bobry atd.
Málo, málo a při problémech výmluva na jiné. Dravci budou
dalšími v pořadí stejně, jako všežravci. Jak tu má přežít
na poli mladý zajíček, když je v noci loví lišky, kuny,
jezevci a výři(někde černá), ve dne káňata, orli mořští, krkavci a volně pobíhající psi a kočky. Nic z toho se v
době množení zajíců nesmí lovit a ani zahánět střelbou.
Brzo přijdeme po koroptvích a křepelkách nejen o zajíce,
ale i o všechny na zemi hnízdící ptáky. Pak tu bude ten
ochranáři vysněný ráj jejich hladových ikon .
Michal Krátký
29.5.2025 22:01 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
1.6.2025 09:54 Reaguje na Michal KrátkýJe třeba zkombinovat krajinu intenzívního zemědělství, které nás živí ekonomickou produkcí dostatečně levných potravin a krajinné celky, ve kterých jsou biotopy nezbytné pro ty mizející zvířata kde s etyto zvířata mohou udržet.
