https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/v-rekach-bude-nedostatek-kysliku-pro-ryby-predpoklada-povodi-moravy
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V řekách bude nedostatek kyslíku pro ryby, předpokládá Povodí Moravy

29.6.2025 21:10 (ČTK)
Foto | Huhulenik / Wikimeda Commons
V řekách bude v následujících dnech téměř jistě nedostatek kyslíku pro ryby, předpokládá Povodí Moravy. Jedná se o důsledek sucha a nízkých průtoků v kombinaci s vysokými teplotami a také růstem sinic. Už dnes ráno pracovníci podniku zvyšovali průtok na Dyji pod soustavou Novomlýnských nádrží, protože koncentrace kyslíku už velmi rychle klesala, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Jana Kučerová.
 
Vzhledem k tomu, že se často jedná o velmi rychlý pokles kyslíku, prosí vodohospodáři o spolupráci i veřejnost, především rybáře. Měli by informovat dispečink, pokud si všimnou nezvyklého chování ryb, což je lapání po dechu, případně zaznamenají úhyn ryb.

"Dnes brzy ráno začalo naše měření kyslíku v řece pod Novomlýnskými nádržemi signalizovat prudký pokles. Rozhodli jsme se proto o polovinu navýšit odtok vody z nádrže, což zvýšilo míru okysličení vody v řece a současně rozptýlilo viditelné sinicové květy," řekl dispečer Tomáš Kříž. Včasným zásahem nedošlo k dalšímu úhynu ryb, přesto však již několik desítek kusů uhynulo.

Povodí Moravy se na tropické teploty snažilo co nejlépe připravit. "Minulý týden jsme vyčistili a zkalibrovali kyslíkové sondy a taky jsme prověřili funkčnost přenosu dat. I díky tomu jsme dnes mohli včas zareagovat," uvedl Kříž.

Kyslík, který ryby nezbytně potřebují, spotřebovávají v noci přemnožené sinice. Ty mají příznivé podmínky pro rozmnožení díky horkému počasí, nízkým průtokům a množství živin rozpuštěných ve vodě. Při souhře nepříznivých okolností nelze obdobným úhynům předejít, a to ani úpravou manipulací na vodních dílech. "Pro možný včasný zásah, jako byl například ten dnes na řece Dyji, je důležitá také součinnost s veřejností, zejména z řad rybářů," řekl Kříž. K obřímu úhynu pod Novomlýnskými nádržemi došlo před třemi lety na konci července. Rybáři tehdy vylovili přes 40 tun ryb a odhadovali, že v řece zůstaly další desítky tun.

Asi 300 ryb uhynulo po čtvrteční bouřce v Munickém rybníku na Českokrumlovsku. Jednatel Rybářství Hluboká uvedl, že se to v parných dnech stává. Po bouřce mohou ryby uhynout kvůli prudkému poklesu tlaku a úbytku kyslíku ve vodě.

Tropický horka mají být v Česku do čtvrtka, pod 30 stupňů by se mohlo ochladit v pátek. Žádné výraznější a dlouhodobější srážky však meteorologové neočekávají, pršet má téměř výlučně z přeháněk a bouřek.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

FD

František Dvořák

30.6.2025 06:47
Tak kontaktujte pana. Prouzu. Všechno dovážíme, převážíme, kamionůplné silnice. Tak ať doveze vodu.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

30.6.2025 06:55
To je mi novina.
A co potom bude se životem v řekách, až se dostaví další bloky JE, které neuchladí teplotní proces.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2025 07:02 Reaguje na Zdenek Wenzel
S tím se počítá, Jihlava je čůrek a chladit se budou bloky s minimální spotřebou vody. Ale stejně bude pořád na minimálním průtoku, odhaduji.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2025 07:04
Trochu mi není jasné, jak může po bouřce klesnout kyslík ve vodě. Na atmosférický tlak ryby nereagují vůbec a déšť přináší do rybníka maximálně okysličenou vodu.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

30.6.2025 07:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to horkem,přece....no a také byla bouřka.Toto hynutí není nic neobvyklého.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2025 07:52 Reaguje na Emil Bernardy
Tak horkem, nebo bouřkou? V bouřce se přece ochladí a do vody se větrem a dešťěm dostane víc kyslíku, ne? Není to něčím jiným?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

30.6.2025 08:54 Reaguje na Pavel Hanzl
V tomto počasí k úhynům v nádržích dochází,udušením,často musíme majiteli dokazovat laboratorně že se nejednalo otravu po znečištění....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2025 10:06 Reaguje na Emil Bernardy
Tohle fakt nemá logiku. Ale nemusím chápat všechno, že?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

30.6.2025 12:23 Reaguje na Pavel Hanzl
Jsou tam také kytky.V noci kyslík spotřebují ..... řasy a sinice.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.7.2025 12:11 Reaguje na Emil Bernardy
Možná tohle je ta příčina, ne tak bouřky.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.7.2025 15:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.7.2025 19:59 Reaguje na Emil Bernardy
300 ryb po bouřce? Prostě a jasně do hladiny udeřil blesk.
Odpovědět
va

vaber

30.6.2025 08:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Když prší čističky jedou přes bypass a špína z propláchnuté kanalizace se valí do řek.
Co dělá kobliha , které je vždy vše jasné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2025 10:09 Reaguje na vaber
To by musely být snad povodeň, čističky jsou na bouřky stavěné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.6.2025 15:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Ani. Stavěné. Jsou vybaveny odlehčovacími komorami a už za mírného deště valí splašky do řeky nečištěné. To je to "stavěné", aby je to nezatopilo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.7.2025 12:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nevím, které znáte, ale normální čistička je stavěna na splaškovou kanalizaci a ne dešťovou. Samozřejmě to nebývá důsledně oddělené, ale mělo by.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

6.7.2025 14:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Promluvil odborník od Valašského Meziříčí. <rl>
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.6.2025 17:55 Reaguje na Pavel Hanzl
...Před bouřkou. Ryby asi nereagují na tlak vzduchu, ale ve vodě rozpuštěný kyslík ano. Voda z deště je špinavá= další spotřeba kyslíku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.7.2025 08:21 Reaguje na Jarka O.
Voda z deště je skoro destilovaná, pokud vím.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

30.6.2025 19:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Množstvo plynu rozpustené v kvapaline je pri rovnakej teplote priamo úmerné tlaku plynu nad kvapalinou. Ak je obsah kyslíka vo vode na spodnej hranici pre ryby, náhly pokles atmosférického tlaku počas búrky môže spôsobiť jeho pokles pod túto hranicu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2025 07:55
Co tak na malý ponton dát fv panel a malý motorek s vrtulkou na čeření vody? Žádné baterie, žádná elektronika. To bez motoru se dělávalo kdysi na vítr, i proti zamrzání.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.6.2025 08:10 Reaguje na Pavel Hanzl
No ono dát malý motorek je na nic. Co by pomohlo je velká kyslíková stanice a kompresor pro provzdušňování. Ale to je dost nákladné a zejména v Dyji by musely být takové stanice od VDNM až po Lednici na každém kilometru, neb je tam tolik sinic, že kyslík v noci sežerou briskně.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

30.6.2025 09:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Takže problém je ten, že řeky jsou znečištěné a v teplém počasí, které bude čím častější, řeky nemají kyslík? To rybáři a celé jejich hospodaření může do 10 let skončit, když se s tím nic neudělá. Co myslíte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.6.2025 10:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tam je určitý spád a možná by stačily provzdušňovací prahy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.6.2025 10:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Hlavní problém jsou velmi tučné vrstvy sinic, co odtékají z nádrže a odkysličená voda z turbíny.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

30.6.2025 10:19 Reaguje na Slavomil Vinkler
sinice = znečištěná voda. Nové Mlýny jsou příkladem znečištěné nádrže.
Nadměrné množství živin, zejména dusíku a fosforu, ve vodě podporuje rychlý růst sinic. Tyto živiny se do vody dostávají z různých zdrojů, jako jsou hnojiva ze zemědělství, odpadní vody, splachy z polí a krmivo pro ryby.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.7.2025 07:47 Reaguje na Michal Uhrovič
A teplota vody,hloubka,množství ryb.Jsme schopni asi jen regulovat množství ryb.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.7.2025 08:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kyslíková stanice stojí milióny, ponton se solárním panelem a vrtulkou desítky tisíc.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2025 09:20
Smůlu mají toky bez možnosti regulace průtoku a dotace vodou z přehrad.
No a taky ty toky pomalu tekoucí zákruty a meandry bez čeření vody na
jezech s okysličenou vodou v podjezí, které jsou pro ryby často jediným
zdrojem kyslíku v prohřáté pomalu tekoucí řece. Likvidace jezů a úpravy
toků zpět do meandrujících koryt s pomalu tekoucí vodou je bohužel další
z nesmyslů ekologistů. Ano voda v nich lépe zasakuje do podloží a okolí,
ale za sucha schází v toku všemu živému a mánie zadržovat vše i za sucha
ničí život v tocích. Zadržovat se má pouze nadbytek z přívalových srážek
a nikoliv i to málo, co v toku zůstává. Stačí se podívat na některé
nově upravené potoky s tůněmi, které pod tůněmi vysychají, ač před tím
celoročně tekly. Navíc mnohé toky obsahují více vody pocházející z ČOV,
než té panenské z přírody a výsledek se tak projeví koncentrací toho,
co ČOV neumí z vody odstranit. Ty toky nazývám průzračné splaškotoky
bez života hezké tak leda na pohled laiků, ale příroda pláče.
Odpovědět
MK

Michal Krátký

30.6.2025 19:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Zase plácáte bláboly. Problémy s koncentrací O2 v řekách určitě nejdou řešit jezy, neboť nadjezí je potamalizovaný úsek, kde k deficitu může dojít také. V meandrujících korytech si třeba bentos může zalézt do hyporeální zóny, kde přežije i vysychání toku. Zase jste ukázal své nedouctví
Odpovědět
va

vaber

1.7.2025 07:56 Reaguje na Michal Krátký
Už jsem tady psal. Zalévám zahradu ,vodu vezmu z řeky a dám do sudu. Někdy naberu i malé rybky ,potěr. Žijí v sudu celé léto, teplota vody je veliká a kyslík tam nikdo nedodává, na stěnách sudu rostou řasy a na dně se usazuje bahno,nečistoty se usadí a voda je průzračná.
Všechny rybky tam žijí do podzimu ,kdy je dám zpět do řeky,povyrostou na centimetry. Rybky nikdy v sudu nezdechly na nedostatek kyslíku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2025 08:12 Reaguje na vaber
Ono záleží na druhu ryb, umístění sudu a pokud z něho vodu používáte k zálivce, tak ho určitě doplňujete vodou čerstvou a přeléváním ji čeříte, což přináší do vody vzdušný kyslík. Já ve svém zahradním jezírku používám akvaristické vzduchování
a ryby v něm přežívají i pod ledem. Čeření je totiž
základem sycení vody kyslíkem a bez čeření tam není.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2025 08:07 Reaguje na Michal Krátký
Dnes už jsou díky takovým chytrákům jako vy a Děti Země mrtvé tuny ryb v Dyji. Dávno mohlo být v Nových Mlýnech o
70 cm vody více a vysychající řeku by bylo čím dotovat.
Nyní se tak děje a průtok se navyšuje vodou z přehrady.
To vaše NICNEDĚLÁNÍ je pouze na škodu, ale kdo nic neumí
a nedělá, tak prý nic nezkazí, ale pouze tehdy, když v
tom nikomu nebrání. Plácáte nesmysly, ale na to už si
tu všichni praktici zvykli. Z nadjezí s deficitem O2
pitují ryby do podjezí, kde je čeřením kyslíku více,
ale když je tok bez čeření celý, tak nemají kam putovat.
Stačí vyjít ven k řece a uvidíte, kde se ryby zdržují
a které úseky opouštějí. To ale bolí zvednout pozadí
od PC a je snazší opakovat bláboly teoretiků.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

1.7.2025 23:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Machačku, udělejte si výlet, ať pochopíte aspoň v hrubých obrysech, co se děje pod hrází VN NM III.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.7.2025 18:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Kde byly kdysi meandry, byly tam taky velkými vodami vymleté hluboké tůně, u větší řeky často s několikametrovou hloubkou. Tam byla pod povrchem teplé vody chladná voda, kde ryby nespotřebovaly tolik kyslíku a přežívaly tam i sucho, když řeka úplně vyschla.
Problém je dneska regulovaný tok, kde je všude stejná a velmi malá hloubka vody, která se velmi rychle prohřeje a ryby tam tak hynou mnohem dřív, než řeka úplně vyschne.
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.7.2025 21:05
Kdyby, pane Macháčku meandry tak vadily, tak by žádné ryby už dávno nebyly, protože miliony let před člověkem byla příroda s norm. mělkými rozlévajícími se řekami a meandry, řeky stále měnící koryto, se slepými rameny a to byly doby, kdy bylo tepleji než dnes. Důležitější než ryby je ale voda, bez vody nebudou ani ryby ani my.
Ale právě dnes je vidět, jak důležité je zastavit oteplování a přehřívání přírody.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

1.7.2025 23:38 Reaguje na Honza Honza
a kdo chce psa bíti, ať se podívá, jakou jsme si postavili krásnou cyklostezku dálničního typu z Železného Brodu dolů na Malou Skálu LB. Druhá je kolem Srbska PB a třetí pod Karlovary LB.

Pobřežní porosty vyholené, skály odstřílené/odlámané na několika kilometrech a přímé slunce na hladinu: ať se ty ryby klidně uvaří, hlavně že máme pro bruslaře ráj. Že jim bude pálit na makovici si žádná makovice čerpající dotace asi neuvědomila.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.7.2025 08:35 Reaguje na Daniel Fiala
No, právě. Obce mají příliš moc peněz (na účtech křečkují desítky miliard) a zcela nesmyslně vytváří rozhledny, ze kterých nikam vidět není a cyklostezky odnikud nikam.
Ukázkový příklad je bývalá lesní štětová cesta z Jinačovid co Byystrce podle potůčku. Bylo tam několik propustků, ty se zanesly a ucpaly a vznikly tam bažinky a náplavy bláta na cestě, zarostlo to kopřivani. Řešením bylo propustky vyčistit, bláto seškrábnout a opravit poškozená místa, to je celé. Ale co hlavy pomazané spáchaly?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.7.2025 08:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Celou cestu nesmyslně vybagrovaly a vyasfaltovaly, propustky zničily a udělaly místo nich KAMENNÉ BRODY!! Asi 7 kusů, na horském kole vám na nich vypadnou zuby, ale na ničem jiném se to projet nedá. Matky tam zoufale tahají kočárky, na silničním kole tam nikdo nejede, člověk o berlích, natož na vozíku, nemá šanci absolutně. Kdo preboga takouvou cypovinu za těžké milióny spáchal? Předepsal bych mu to k úhradě celé.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.7.2025 17:20 Reaguje na Honza Honza
Ony ty ryby i kdysi hynuly a znovu se množily a v hlubokých tůních
bylo i bahno a organická hmota hnijící se spotřebou kyslíku. Lépe
na tom byly vždy proudné horské řeky se stálým průtokem, ale ty
vysýchavé končily taky tragicky. Takže tůně v meandrech mají svá
pro a proti stejně, jako podjezí a nadjezí a nebo přehrady a jejich
zásobní prostor k nadlepšení průtoků za sucha a nebo při haváriích
jako na Bečvě a jinde. Kde je čím vodní tok dotovat a vodu ředit,
tak to dopadne zákonitě lépe, než když ta možnost není. Nebo tam
přivezete cisternový vlak s vodou?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist
OSZAR »