V řekách bude nedostatek kyslíku pro ryby, předpokládá Povodí Moravy

"Dnes brzy ráno začalo naše měření kyslíku v řece pod Novomlýnskými nádržemi signalizovat prudký pokles. Rozhodli jsme se proto o polovinu navýšit odtok vody z nádrže, což zvýšilo míru okysličení vody v řece a současně rozptýlilo viditelné sinicové květy," řekl dispečer Tomáš Kříž. Včasným zásahem nedošlo k dalšímu úhynu ryb, přesto však již několik desítek kusů uhynulo.
Povodí Moravy se na tropické teploty snažilo co nejlépe připravit. "Minulý týden jsme vyčistili a zkalibrovali kyslíkové sondy a taky jsme prověřili funkčnost přenosu dat. I díky tomu jsme dnes mohli včas zareagovat," uvedl Kříž.
Kyslík, který ryby nezbytně potřebují, spotřebovávají v noci přemnožené sinice. Ty mají příznivé podmínky pro rozmnožení díky horkému počasí, nízkým průtokům a množství živin rozpuštěných ve vodě. Při souhře nepříznivých okolností nelze obdobným úhynům předejít, a to ani úpravou manipulací na vodních dílech. "Pro možný včasný zásah, jako byl například ten dnes na řece Dyji, je důležitá také součinnost s veřejností, zejména z řad rybářů," řekl Kříž. K obřímu úhynu pod Novomlýnskými nádržemi došlo před třemi lety na konci července. Rybáři tehdy vylovili přes 40 tun ryb a odhadovali, že v řece zůstaly další desítky tun.
Asi 300 ryb uhynulo po čtvrteční bouřce v Munickém rybníku na Českokrumlovsku. Jednatel Rybářství Hluboká uvedl, že se to v parných dnech stává. Po bouřce mohou ryby uhynout kvůli prudkému poklesu tlaku a úbytku kyslíku ve vodě.
Přečtěte si také |

Tropický horka mají být v Česku do čtvrtka, pod 30 stupňů by se mohlo ochladit v pátek. Žádné výraznější a dlouhodobější srážky však meteorologové neočekávají, pršet má téměř výlučně z přeháněk a bouřek.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (40)
František Dvořák
30.6.2025 06:47Zdenek Wenzel
30.6.2025 06:55A co potom bude se životem v řekách, až se dostaví další bloky JE, které neuchladí teplotní proces.
Pavel Hanzl
30.6.2025 07:02 Reaguje na Zdenek WenzelPavel Hanzl
30.6.2025 07:04Emil Bernardy
30.6.2025 07:29 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
30.6.2025 07:52 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
30.6.2025 08:54 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
30.6.2025 10:06 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
30.6.2025 12:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.7.2025 12:11 Reaguje na Emil BernardyJarek Schindler
6.7.2025 19:59 Reaguje na Emil Bernardyvaber
30.6.2025 08:57 Reaguje na Pavel HanzlCo dělá kobliha , které je vždy vše jasné.
Pavel Hanzl
30.6.2025 10:09 Reaguje na vaberSlavomil Vinkler
30.6.2025 15:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
1.7.2025 12:13 Reaguje na Slavomil Vinklerrýpal lesní
6.7.2025 14:44 Reaguje na Pavel HanzlJarka O.
30.6.2025 17:55 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.7.2025 08:21 Reaguje na Jarka O.
Peter Sládek
30.6.2025 19:32 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
30.6.2025 07:55Slavomil Vinkler
30.6.2025 08:10 Reaguje na Pavel HanzlMichal Uhrovič
30.6.2025 09:20 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
30.6.2025 10:08 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
30.6.2025 10:15 Reaguje na Pavel HanzlMichal Uhrovič
30.6.2025 10:19 Reaguje na Slavomil VinklerNadměrné množství živin, zejména dusíku a fosforu, ve vodě podporuje rychlý růst sinic. Tyto živiny se do vody dostávají z různých zdrojů, jako jsou hnojiva ze zemědělství, odpadní vody, splachy z polí a krmivo pro ryby.
Emil Bernardy
1.7.2025 07:47 Reaguje na Michal UhrovičPavel Hanzl
2.7.2025 08:48 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
30.6.2025 09:20No a taky ty toky pomalu tekoucí zákruty a meandry bez čeření vody na
jezech s okysličenou vodou v podjezí, které jsou pro ryby často jediným
zdrojem kyslíku v prohřáté pomalu tekoucí řece. Likvidace jezů a úpravy
toků zpět do meandrujících koryt s pomalu tekoucí vodou je bohužel další
z nesmyslů ekologistů. Ano voda v nich lépe zasakuje do podloží a okolí,
ale za sucha schází v toku všemu živému a mánie zadržovat vše i za sucha
ničí život v tocích. Zadržovat se má pouze nadbytek z přívalových srážek
a nikoliv i to málo, co v toku zůstává. Stačí se podívat na některé
nově upravené potoky s tůněmi, které pod tůněmi vysychají, ač před tím
celoročně tekly. Navíc mnohé toky obsahují více vody pocházející z ČOV,
než té panenské z přírody a výsledek se tak projeví koncentrací toho,
co ČOV neumí z vody odstranit. Ty toky nazývám průzračné splaškotoky
bez života hezké tak leda na pohled laiků, ale příroda pláče.
Michal Krátký
30.6.2025 19:47 Reaguje na Břetislav Machačekvaber
1.7.2025 07:56 Reaguje na Michal KrátkýVšechny rybky tam žijí do podzimu ,kdy je dám zpět do řeky,povyrostou na centimetry. Rybky nikdy v sudu nezdechly na nedostatek kyslíku.
Břetislav Machaček
1.7.2025 08:12 Reaguje na vabera ryby v něm přežívají i pod ledem. Čeření je totiž
základem sycení vody kyslíkem a bez čeření tam není.
Břetislav Machaček
1.7.2025 08:07 Reaguje na Michal Krátký70 cm vody více a vysychající řeku by bylo čím dotovat.
Nyní se tak děje a průtok se navyšuje vodou z přehrady.
To vaše NICNEDĚLÁNÍ je pouze na škodu, ale kdo nic neumí
a nedělá, tak prý nic nezkazí, ale pouze tehdy, když v
tom nikomu nebrání. Plácáte nesmysly, ale na to už si
tu všichni praktici zvykli. Z nadjezí s deficitem O2
pitují ryby do podjezí, kde je čeřením kyslíku více,
ale když je tok bez čeření celý, tak nemají kam putovat.
Stačí vyjít ven k řece a uvidíte, kde se ryby zdržují
a které úseky opouštějí. To ale bolí zvednout pozadí
od PC a je snazší opakovat bláboly teoretiků.
Daniel Fiala
1.7.2025 23:32 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
1.7.2025 18:10 Reaguje na Břetislav MachačekProblém je dneska regulovaný tok, kde je všude stejná a velmi malá hloubka vody, která se velmi rychle prohřeje a ryby tam tak hynou mnohem dřív, než řeka úplně vyschne.
Honza Honza
1.7.2025 21:05Ale právě dnes je vidět, jak důležité je zastavit oteplování a přehřívání přírody.
Daniel Fiala
1.7.2025 23:38 Reaguje na Honza HonzaPobřežní porosty vyholené, skály odstřílené/odlámané na několika kilometrech a přímé slunce na hladinu: ať se ty ryby klidně uvaří, hlavně že máme pro bruslaře ráj. Že jim bude pálit na makovici si žádná makovice čerpající dotace asi neuvědomila.
Pavel Hanzl
2.7.2025 08:35 Reaguje na Daniel FialaUkázkový příklad je bývalá lesní štětová cesta z Jinačovid co Byystrce podle potůčku. Bylo tam několik propustků, ty se zanesly a ucpaly a vznikly tam bažinky a náplavy bláta na cestě, zarostlo to kopřivani. Řešením bylo propustky vyčistit, bláto seškrábnout a opravit poškozená místa, to je celé. Ale co hlavy pomazané spáchaly?
Pavel Hanzl
2.7.2025 08:42 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
2.7.2025 17:20 Reaguje na Honza Honzabylo i bahno a organická hmota hnijící se spotřebou kyslíku. Lépe
na tom byly vždy proudné horské řeky se stálým průtokem, ale ty
vysýchavé končily taky tragicky. Takže tůně v meandrech mají svá
pro a proti stejně, jako podjezí a nadjezí a nebo přehrady a jejich
zásobní prostor k nadlepšení průtoků za sucha a nebo při haváriích
jako na Bečvě a jinde. Kde je čím vodní tok dotovat a vodu ředit,
tak to dopadne zákonitě lépe, než když ta možnost není. Nebo tam
přivezete cisternový vlak s vodou?