Litevští myslivci odmítli žádost vlády o odstřel medvědice ve Vilniusu

Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

"Měla strach, ale nebyla agresivní. Nevěděla jen, jak uniknout z města, ale neudělala nic zlého," hájila medvědici. Svaz monitoruje pohyb těchto šelem. V celé Litvě jich je podle něho jen pět až deset jedinců, připouští však, že přesný počet nezná.

Agentura AP uvedla, že drama s medvědicí v hlavní rolí začalo v neděli, kdy vstoupila do Vilniusu. Něco takového se ve městě stalo poprvé po mnoha letech a byla z toho událost celostátního významu. Medvědice se dostala do vzdálenosti čtyř až pěti kilometrů od centra.

V souvislosti s odporem, jaký vyvolalo povolení na odstřel medvědice, se litevské úřady brání. Náměstek ministra životního prostředí Ramúnas Krugelis podle litevské veřejnoprávní stanice LRT vysvětloval, že šlo jen o preventivní krok pro případ, že by zvíře bylo nebezpečné.

Myslivci navrhovali méně radikální řešení: medvědici uspat a převézt ji na jiné místo. Než ale debata dospěla k rozuzlení, medvědice z města odešla. Ve středu ji zachytila kamera v lese asi 60 kilometrů od Vilniusu. Na videu si pochutnávala na kukuřici.

Medvědi hnědí v Pobaltí a širším regionu v minulosti patřili mezi běžné druhy. Nicméně v Litvě vymizeli v 19. století v důsledku lovu a ztráty přirozeného prostředí.

V posledních letech se v malém počtu v této zemi znovu začali objevovat, nejčastěji šlo o jedince, kteří přišli z Lotyšska a Běloruska, kde se malá populace medvědů zachovala. Medvědi jsou v Litvě i jinde v EU chránění.

Ochránci životního prostředí podle LRT tvrdí, že případů, kdy lidé spatří medvěda, může v Litvě vzhledem k nárůstu populace těchto zvířat přibývat. Jejich přirozené migrační cesty také narušila bariéra, kterou litevské úřady nechaly vybudovat na hranici s Běloruskem, aby zabránily přílivu migrantů přicházejících z běloruské strany hranice. Litva a další země v regionu v posledních letech obviňují režim autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že lidi z krizových oblastí světa využívá jako zbraň v hybridní válce proti zemím EU.