Na Ústecku a Moravskoslezsku chybí dobrovolníci na záchranu srnčat, uvedl spolek

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Gunnar Creutz (Achird) / Wikimeda Commons

Srnčata jsou obzvlášť zranitelná v květnu a červnu, protože zemědělci vjíždějí do porostů vojtěšek nebo trav naposledy v září a pak až v květnu následujícího roku. V mezičase nastává období klidu, kdy má zvěř tendence plochy obydlovat. "Když je srnče větší, dokáže utéct. Když je čerstvě narozené, leží strnule. Všechny tyto nuance mají dobrovolníci v malíčku díky letité praxi, ale potřebujeme více rukou a hlavně více dronů a dronařů," uvedla Irena Křesáková, předsedkyně spolku Zachraň srnče.

Nedostatek pilotů je podle Křesákové na Moravskoslezsku, které se vyznačuje vysokou intenzitou zemědělství, a aktivní skupiny chybí i v Ústeckém kraji. Častý výskyt zvěře je i v pohraničí Beskyd a Javorníků, ve zmíněných oblastech je ale špatná dostupnost a chybí tam týmy, které by srnčata ochránily.

Zásahový tým tvoří obvykle pilot, který ovládá dron a sleduje obraz z termokamery, a terénní dobrovolníci, kteří srnčata po sečení vypustí zpět do přírody. Kontakty na záchranné skupiny i mapu s vyznačením, kde pomoc chybí, najdou lidé na stránkách spolku Zachraň srnče i na webu Stop sečení srnčat, který dobrovolnické skupiny organizuje. V současnosti je v Česku zhruba 60 skupin a vznikají další.

Právě vyhledávání a vynášení mláďat z louky ráno, přímo v den sečení, je podle ochránců srnčat nejjistější způsob, jak je zachránit. Velmi s tím pomáhají moderní technologie, zejména drony, detektory pohybu, termovize či akustické plašiče. "Dron s termovizí je přelomový, protože najde srnče i ve vysoké trávě, a my ho bezpečně přemístíme dřív, než přijede traktor," podotkla Křesáková.

I přes větší dostupnost moderních technologií upozorňuje spolek Stop sečení srnčat na častá úmrtí, která jsou mimo jiné způsobena nedostatečnou domluvou mezi zemědělci a myslivci. Zemědělec by měl podle mysliveckého zákona sekat pole od středu ke krajům, aby měla zvěř šanci uniknout, použít techniku s účinným plašičem a předem seznámit myslivecký spolek s dobou a místem zemědělských prací. Za nesplnění povinností vyplývajících ze zákona hrozí sankce až 10 000 korun.

Spolek Stop sečení srnčat ale upozorňuje, že zemědělci jsou závislí na počasí, které termíny sečení ovlivňuje, a ne vždy sečou pole zmíněným způsobem podle zákona. Situace v terénu se nicméně vzhledem k lepší informovanosti a zapojení dobrovolníků do preventivních akcí zlepšuje, dodal spolek.