Při stavbě obchvatu Svoru na Českolipsku objevili archeologové past na vlka
Archeologové se zprvu domnívali, že jde o kamennou studnu o průměru 2,3 metru, po úplném vyhloubení ale zjistili, že je to vlčí jáma. Spodní část jámy, kolem středového kůlu, byla při likvidaci zaházena hnojem a horní část, nad kůlem, jílem a kamením. Z horních vrstev získali archeologové několik fragmentů keramiky, kterou lze datovat do 18. století. "Je to jedna z mála vlhčích jam, která byla archeologicky prozkoumána, respektive objevena," doplnil vedoucí archeologického výzkumu Jan Košťál.
Vlčí pasti jsou podle Košťála zaznamenány už ve 13. století, kdy český král Přemysl Otakar II. nařídil u každé vesnice zřídit alespoň jednu vlčí jámu. "V některých případech se jednalo o pouhé jámy, které byly překryty chvojím, a někdy zde byla umístěna masitá návnada. V některých případech byly pasti opatřeny výdřevou, mohly být tak čtvercové či kamenné kruhové, jako tomu bylo i ve Svoru," řekl archeolog. K přesnému datování pasti by podle něj měla pomoci dendrologická analýza středového dřevěného kůlu.
Past našli v údolíčku v blízkosti potoka mezi samotnou obcí a pastvinami. "Což může předpokládat, že to byl nějaký migrační koridor, kde si původní obyvatelé obce někdy v tom 16., 17. století mohli tuto past vyhloubit, aby chránili svá stáda před dravou zvěří," řekl Košťál. Podobné jámy podle něj zanikly někdy po roce 1756, kdy byl podle historických záznamů na pomezí Českosaského Švýcarska zastřelen poslední vlk.
V posledních letech se vlci do Česka znovu vracejí. V Libereckém kraji se vyskytují minimálně od roku 2014, odhadem jich tu podle Jakuba Čejky z libereckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) může žít kolem 20 až 30, mohou ale migrovat na obrovské vzdálenosti. Potvrzené zprávy o výskytu vlků jsou v kraji z CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, Jizerských i Lužických hor a také Krkonoš.
Svor leží na frekventované trase I/9 z Prahy přes Mělník a Českou Lípu na státní hranici s Německem v Rumburku na Děčínsku, po které denně projedou tisíce automobilů včetně nákladních. Stavba dvoukilometrového obchvatu, který odvede tranzitní dopravu z města, začala loni v říjnu. Přeložka silnice I/9 přijde bez DPH na 469 milionů korun. Obec na ni čekala 40 let. Hotový by měl být obchvat, v první polovině příštího roku.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Zbyněk Šeděnka
24.5.2025 08:41Břetislav Machaček
24.5.2025 10:31se používaly třeba na zajíce a na kůlu byla nastražena řepa, nebo tuřín.
Místo obyčejné díry v zemi to býval zakopaný sud přes který bylo nataženo
plátno a to zamaskováno listím a nebo tenkou vrstvou hlíny, či sněhu.
Zajíc se snažil dostat k řepě uprostřed napíchnuté na kůlu a přes plátno
se propadl do sudu ze kterého nebyl schopen vyskočit. Byl to způsob
pytlačení na zahradách mimo očí myslivců a jiných lidí a stačilo zajícům
v době zimní nouze udělat v plotě díru. Přišli tam sami nalákáni na
potravu a sami byli potravou lidem. Pytláci byli vynalézaví a mívali
pasti o kterých se už dnes ani neví.
Břetislav Machaček
26.5.2025 09:17 Reaguje na Břetislav Machačekvlka, ale jako nosič návnady pro vlky. Mé srovnání s pastmi na zajíce, bylo správné, že kůl byl nosičem návnady a nikoliv nástrojem smrti.
To by těch kůlů bylo plné dno a nikoliv pouze ten jeden jediný.