https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/pri-stavbe-obchvatu-svoru-na-ceskolipsku-objevili-archeologove-past-na-vlka
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Při stavbě obchvatu Svoru na Českolipsku objevili archeologové past na vlka

24.5.2025 01:52 | SVOR (ČTK)
Past na vlka objevili archeologové při stavbě obchvatu Svoru na Českolipsku. Takzvaná vlčí jáma připomíná 2,4 metru hlubokou studnu, uprostřed je ale zaražený zhruba metr dlouhý zahrocený dřevěný kůl, který měl zvíře usmrtit. Archeologové past datovali do 18. století, uvedla dnes v tiskové zprávě Kamila Zahálková, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR, které je investorem stavby.

 

Archeologové se zprvu domnívali, že jde o kamennou studnu o průměru 2,3 metru, po úplném vyhloubení ale zjistili, že je to vlčí jáma. Spodní část jámy, kolem středového kůlu, byla při likvidaci zaházena hnojem a horní část, nad kůlem, jílem a kamením. Z horních vrstev získali archeologové několik fragmentů keramiky, kterou lze datovat do 18. století. "Je to jedna z mála vlhčích jam, která byla archeologicky prozkoumána, respektive objevena," doplnil vedoucí archeologického výzkumu Jan Košťál.

Vlčí pasti jsou podle Košťála zaznamenány už ve 13. století, kdy český král Přemysl Otakar II. nařídil u každé vesnice zřídit alespoň jednu vlčí jámu. "V některých případech se jednalo o pouhé jámy, které byly překryty chvojím, a někdy zde byla umístěna masitá návnada. V některých případech byly pasti opatřeny výdřevou, mohly být tak čtvercové či kamenné kruhové, jako tomu bylo i ve Svoru," řekl archeolog. K přesnému datování pasti by podle něj měla pomoci dendrologická analýza středového dřevěného kůlu.

Past našli v údolíčku v blízkosti potoka mezi samotnou obcí a pastvinami. "Což může předpokládat, že to byl nějaký migrační koridor, kde si původní obyvatelé obce někdy v tom 16., 17. století mohli tuto past vyhloubit, aby chránili svá stáda před dravou zvěří," řekl Košťál. Podobné jámy podle něj zanikly někdy po roce 1756, kdy byl podle historických záznamů na pomezí Českosaského Švýcarska zastřelen poslední vlk.

V posledních letech se vlci do Česka znovu vracejí. V Libereckém kraji se vyskytují minimálně od roku 2014, odhadem jich tu podle Jakuba Čejky z libereckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) může žít kolem 20 až 30, mohou ale migrovat na obrovské vzdálenosti. Potvrzené zprávy o výskytu vlků jsou v kraji z CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, Jizerských i Lužických hor a také Krkonoš.

Svor leží na frekventované trase I/9 z Prahy přes Mělník a Českou Lípu na státní hranici s Německem v Rumburku na Děčínsku, po které denně projedou tisíce automobilů včetně nákladních. Stavba dvoukilometrového obchvatu, který odvede tranzitní dopravu z města, začala loni v říjnu. Přeložka silnice I/9 přijde bez DPH na 469 milionů korun. Obec na ni čekala 40 let. Hotový by měl být obchvat, v první polovině příštího roku.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

fm

fiurasek martin

24.5.2025 08:13

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.5.2025 08:41
A jak vědí že to je past na vlka? Co když je to předimenzovaná past na křečky?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.5.2025 10:31
Myslím si, že ten kůl měl jiný smysl, než vlka probodnout. Podobné pasti
se používaly třeba na zajíce a na kůlu byla nastražena řepa, nebo tuřín.
Místo obyčejné díry v zemi to býval zakopaný sud přes který bylo nataženo
plátno a to zamaskováno listím a nebo tenkou vrstvou hlíny, či sněhu.
Zajíc se snažil dostat k řepě uprostřed napíchnuté na kůlu a přes plátno
se propadl do sudu ze kterého nebyl schopen vyskočit. Byl to způsob
pytlačení na zahradách mimo očí myslivců a jiných lidí a stačilo zajícům
v době zimní nouze udělat v plotě díru. Přišli tam sami nalákáni na
potravu a sami byli potravou lidem. Pytláci byli vynalézaví a mívali
pasti o kterých se už dnes ani neví.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.5.2025 09:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Pouze dodám, že včera v TV byla ta jáma k vidění a kůl nebyl k zabití
vlka, ale jako nosič návnady pro vlky. Mé srovnání s pastmi na zajíce, bylo správné, že kůl byl nosičem návnady a nikoliv nástrojem smrti.
To by těch kůlů bylo plné dno a nikoliv pouze ten jeden jediný.
Odpovědět
DA

DAG

24.5.2025 10:42
Jen by mě zajímalo, jestli hnutí duha podá trestní oznámení ;)
Odpovědět
DA

DAG

24.5.2025 10:42
Jen by mě zajímalo, jestli hnutí duha podá trestní oznámení ;)
Odpovědět
Hu

Hunter

24.5.2025 12:19
Takže ji stačí opravit?
Odpovědět
Ra

Radek

24.5.2025 12:53 Reaguje na Hunter
To né , bude plná pražáků , sice druh přemnožený všude přítomný , jenže hájený .
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.5.2025 14:05 Reaguje na Radek
1*
panelákových !
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist
OSZAR »