Farmáři musí ode dneška dodržovat nová protierozní pravidla. Chybí k nim však metodika

"Zemědělci tak stojí před nutností přizpůsobit se novým pravidlům obrazně ze dne na den, což výrazně narušuje plánování prací na poli a přípravu osevních postupů pro další hospodářský rok," řekl Ulrich ČTK.
Kritický je i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. "Z finální podoby protierozních pravidel, tak jak ji dnes známe, nejsme nadšení, ale v rámci vyjednávání, a i po společném tlaku nevládních organizací, došlo alespoň částečně k jejich racionalizaci z pohledu zemědělské praxe. Nadále budeme ale usilovat o změnu," uvedl Doležal.
Organizace upozorňují, že pro zemědělskou praxi je zásadní, jaká pravidla začnou platit a co lze očekávat od kontrolních institucí. "Zemědělci dosud nemají jasná pravidla pro zakládání porostů některých ozimých plodin, ačkoliv setí je téměř za dveřmi," podotkl Ulrich.
Původní systém počítal s tím, že dodržování určitých postupů bude povinné, což zemědělci kritizovali. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v reakci termín plnění odložil o dva roky a vytvořil systém, ve kterém se zemědělci mohli sami rozhodnout, jaké postupy budou používat. Sankce obdrží až v okamžiku erozní události. Upravená pravidla ale Evropská komise zamítla a vyčetla, že v systému chybí kontroly. Po úpravách už by podle zemědělských organizací měla Evropská komise pravidla v řádu týdnů schválit.
Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že zemědělcům by ze současného stavu, kdy zatím není aktualizovaná metodika, neměly plynout žádné problémy, protože u zasetých plodin se plnění hodnotit nebude. Posuzovat se bude pouze řepka setá na přelomu července a srpna, u které jsou podmínky podobné u původního i upraveného návrhu, a obilí seté od září, kdy už by mělo být nařízení aktualizované.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Jaroslav Pokorný
1.7.2025 14:05Vzpomínám na tátu když vyprávěl, jak v 50. letech zemědělce,tehdy JZD, řídily Okresní národní výbory - kdy poorat, kdy a co zaset, kdy sklidit ..... Civilizace se prý pohybuje ve spirále, jen každý závin je o stupeň výše. Dnes je to aktuálně mnohem vyšší možnost kontroly, direktiv v řízení, výší postihu.
Což takhle přestat ze zemědělců dělal blby a nechat na nich, jak zabrání erozi? Mohla by stačit pohrůžka, že dojde-li k erozní události nedostanou žádnou státní podporu.

Jakub Graňák
1.7.2025 16:56 Reaguje na Jaroslav PokornýJindřich Duras
2.7.2025 10:05 Reaguje na Jaroslav PokornýVšech, kteří se snaží dobře hospodařit si velmi vážím, o těch tady nepíšu.
Jindřich Duras
2.7.2025 10:03Bylo by to k smíchu, kdyby nebylo k pláči.
Mapy erozní ohroženosti jsou běžně dostupné a cesta k nim chronicky známá, stejně jako je spousta metodik na to, jakými postupy bránit erozi. Navíc tu erozi na svých polích musí vidět. A kdyby z kanclu na pole nedohlídli, tak třeba na seznamových mapách je erozní probléb vidět excelentně. Jenže podnikatel v zemědělství holt není zemědělec?
Dávno je jasné, že eroze u nás je podstatně vyšší než v jiných státech EU. Přesto se velkozemědělci bránili dlouhodobě opatřením. A taky proč by se nebránili, když jde o prachy a ne o krajinu. Navíc z rybníků a přehrad se to bahno netěží za jejich peníze, tak o co jde, ne? A teď jsou překvapení a je to velký skok tak najednou.
Když něco dlouho zanedbávám, kašlu na to a kořistím, prostě ten dluh narůstá. Ostatně, bědují především proto, aby si otevřeli státní kasu a za jejich chyby jako obvykle zaplatil někdo jiný.
Ti, co hospodaří dobře a proti erozi už opatření udělali, by měli dostat stejně jako ti, co na to kašlali, Jinak tu máme znovu sidnál, že kašlat na správné hospodaření se vyplácí, neb to nakonec stejně někdo zamázne, tak co.
Radek Čuda
2.7.2025 12:36 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
2.7.2025 16:13 Reaguje na Radek ČudaPřitom je to naše země, o kterou musíme pečovat a na které nám musí záležet.

Radek Čuda
3.7.2025 10:48 Reaguje na Jindřich DurasPlus si stále myslím, že ten mnou uvedený důvod není zejména v našem Kocourkově rozhodně irelevantní. My jsme mistři v aplikaci rčení o tom, jak pro dobrotu na žebrotu, zejména když se do toho zamontuje státní správa.
Jaroslav Pokorný
2.7.2025 12:56 Reaguje na Jindřich DurasPravda! Jenže jak politici nastavují podmínky, tak se zemědělci přizpůsobují. Již dávno tomu, co ministerstvo začalo dávat dotace na protierozní opatření. Aniž by kontrolovalo a posuzovalo, jak účinně byly využity. A tak zemědělec mohl upravovat pozemky bez ohledu na erozi.
A tak je tomu se všemi dotacemi. Já sám dostal 90 000 dotace na ohřev vody sluncem. Mohl jsem si vybrat, zda elektro- či termo- panely. Vybral jsem si termo- a doplatil 10 000. A současně byly/jsou na trhu el- systémy za 70/80 000, i s baterií, a nebo termosystémy za 10-20 000. Ale na ty nejsou dotace.
Jindřich Duras
2.7.2025 16:18 Reaguje na Jaroslav PokornýNavíc - zástupci zemědělců jsou na všech jednáních a přípravách legislativy účastni, přičemž vymáhací schopnosti mají opravdu dobré. Takže jestli je dnes něco neúčinné a "není známa" metodika a tak podobně, tak já nemám nejmenší chuť tomu věřit.
Podívejme se na seznamové mapy, kolik je tam erozně ničených údolnic, jak projeté jsou dráhy soustředěného odtoku. A náš smutek až naštvání se umocní, když překlikneme na starší a starší ortofotky. Protože ta poškození půdy jsou tam trvale, dlouhodobě, všichni vědí, že dělají špatně, vymlouvat se není na co.

Jakub Graňák
2.7.2025 19:01 Reaguje na Jindřich Duraspavel peregrin
2.7.2025 20:04Klíčem je rozvrat zemědělství, absence rozumných osevních postupů, protože dnes se máloco vyplatí ziskově pěstovat! Tam hledejte pánové klíč a počátky současného stavu a až toto dokážete, tak pak si můžeme povídat cosi o erozi. Eroze se dnes stala modlou, mantrou donekonečna a do zblbnutí omílanou.

Karel Zvářal
2.7.2025 20:50 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
2.7.2025 21:54 Reaguje na Karel Zvářalnicméně- i v této situaci je dobré používat ten tolikrát zesměšňovaný, ale nakonec vždy vítězící selský rozum, protože tyto plodiny , ač v roce pěstování třeba nerentabilní, vykonávají pro půdu neocenitelnou službu a toto je třeba si uvědomovat, bohužel, v mnoha podnicích se hledí na okamžitý zisk. Ovšem takové uvažování je velice krátkozraké.
Kukuřice jde na erozních plochách pěstovat metodou strip-till, ovšem je na to třeba speciální technika. Jinak to tak, jak píšete, vidím to u našeho sesterského podniku. Dostat kvalitní lidi do ŽV je v podstatě nadlidský úkol- a neobstojí tvrzení, že kvalitní lidi je třeba zaplatit, protože prostě a jednoduše kvalitní lidé se do zemědělství nehrnou, ani přes ty peníze. Zemědělství je a byla vždy řehole, o čemž lidé z města nemají ani potuchy.

Karel Zvářal
3.7.2025 05:09 Reaguje na pavel peregrin
Jakub Graňák
3.7.2025 06:27 Reaguje na pavel peregrinKe každé erozní události je potřeba přistupovat individuálně. Někdy jim nelze zabránit sebelepší a agrotechnikou a osevním postupem (třeba když spadne mohutná srážka do čestvě zaseté plodiny), jindy je to naopak dokolečka se opakující příběh po každém dešti (viz dráhy soustředěného odtoku) a tady už by měly být na místě tvrdé sankce.
pavel peregrin
3.7.2025 10:58 Reaguje na Jakub Graňák