Jakub Černý: A je to tu zas: sekání trávy na drn
22.5.2025
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | DALL-E 3
Dřívější režim, kdy se sekalo kosou, nebo mechanickými sekačkami přímo sváděl, aby se zelené plochy sekaly opravdu jen když je to nutné. Všechny tyto plochy, dříve využitelné pro hmyz nyní plošně zmizely a ty ztráty ploch jsou ohromující. Obce se staly zelenou pouští.
V naší společnosti jsou až téměř nábožensky vzývány a ochraňovány stromy, ale právě bezlesí je místo, na které se vyskytuje nejvíce druhů rostlin a živočichů. Ale je to právě bezlesí, které dostalo v posledních desetiletích největší záhul. Jakákoliv volná zelená plocha se využila pro zástavbu a nebo se prostě tzv. "zkultivovala", pestrý trávník nahradila monokultura trávy. Přírodní květiny nahradily sterilní zahradnické kultivary cizokrajných rostlin bez nektaru a pylu.
Spousta lidí si myslí, že problém vyřeší bylinkový/květinový záhon, jenže tak to bohužel není, zaprvé plochy, které je třeba kompenzovat jsou obrovské. Pár keříků levandule nenahradí 200 m2 druhově pestrého trávníku. Zadruhé rostliny, které se obvykle na takové záhony v dobré víře sázejí diverzitu nepodporují, naopak ji často spíše zabíjejí, protože se jedná o rostliny, na které většina našich opylovačů není zvyklá a tak jí využije jen zlomek těch, kteří se člověku dokázal přizpůsobit. Jako města ovládli holubi a sojky, tak na poli opylovačů jsou vítězem včela medonosná a čmelák zemní.
Jenže včela není jen ta medonosná, ale dalších až 600 druhů, čmelák není jen zemní, na území ČR bylo evidováno celkem 30 druhů čmeláků a kromě toho jsou tu další opylovači, pestřenky, motýli atd. Proměňujeme vše v monotónní krajinu, kde přežije jen pár živočišných druhů.
Jak to změnit? Hodně je to na obcích a způsobu sekání zelených ploch. Není to o tom nesekat, aby trávník byl druhově bohatý a kvetl, naopak se sekat musí, jde ale o to sekat vhodně, tak aby se dokázal zregenerovat, aby dokázal rozkvést a aby rostlinám uzrály semena, takže sekat ano, ale méně.
Hodně často se mluví o mozaikové seči. Ta je právě klíčem k přežití opylovačů, kteří jsou na bylinách závislí. Vždy se poseká jen část zelených ploch, takže se hmyz může přestěhovat na druhou část a ta se poseká, až když ta první zregeneruje a rozkvete.
Ano takto je to jednoduché, vůbec to není o tom někde pěstovat metrovou trávu a hádat se, jestli v ní jsou nebo nejsou klíšťata.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na [email protected].
Dále čtěte |
Co se sršní asijskou? Nebojujte s ní, prostě ji jen nahlaste
Vítězem motýlí půlhodinky se stal okáč luční. Lidé se mohou do počítání motýlů zapojit i letos
Revitalizace Žebětínského rybníka v Brně přispěje k druhové biodiverzitě
Další články autora |
Jakub Černý: Čmelíny – business, nebo pomoc přírodě?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
ss
smějící se bestie
22.5.2025 06:40Nelze přece jinak, když to prodejny k tomu potřebného náčiní -
hustí do lidí reklamou v televizích přímo pod tlakem,
to samé je s chemií do záchodů, koupelen, kuchyní !
Odpovědět
hustí do lidí reklamou v televizích přímo pod tlakem,
to samé je s chemií do záchodů, koupelen, kuchyní !
JŘ
Jaroslav Řezáč
22.5.2025 07:37 Reaguje na smějící se bestiejediný co tyhle agentury marketingu dělají vytvořit lidi bez mozku.
sítě, které se nepochopitelně říkají " sociální" jsou toho příkladem.
Odpovědět
sítě, které se nepochopitelně říkají " sociální" jsou toho příkladem.
va
vaber
22.5.2025 07:36Nejde jen o potravu pro hmyz . Takové motorové strunovky sekají tak, že berou i zem a zabijí vše co v trávě i na zemi žije.
Už několik let mi na zahradě roste mateřídouška a saturejka, jejich květy byly vždy obalené malými čmeláky . Tolik jich na květy přilétalo. Letos jsem tam viděl jediného, proč netuším.
Odpovědět
Už několik let mi na zahradě roste mateřídouška a saturejka, jejich květy byly vždy obalené malými čmeláky . Tolik jich na květy přilétalo. Letos jsem tam viděl jediného, proč netuším.
pp
pavel peregrin
22.5.2025 08:01Dobré je sekat v podvečer, kdy hmyz končí letovou aktivitu. Jenže to zase narazí na obtěžování sousedů hlukem.
Odpovědět
HH
Honza Honza
22.5.2025 08:25Proč se nám líbí krátce střižené trávníky? Je to kontrast harmonie monotónního trávníku (podobně jako vodní plocha) s pestrými hranicemi s okrasnými keři a stromy = je to estetické hledisko, náš lidský umělý nepřírodní pohled. Je to i praktická funkce pro člověka, ve vysoké trávě se nelze dobře pohybovat, je tam hmyz, škůdci.
1. měli bychom ale upřednostnit funkci přírody: ve vysoké trávě je hmyz, nízký trávník udusaného tenisového kurtu jako beton je vyprahlý, bez života jako poušť. Vyšší tráva lépe drží vlhkost.
2. ve funkci bychom měli vidět priority: co je důležitější: krásná krajina typu anglického parku s loukami a řídkými lesíky x vlhký les. Důležitější je voda, ne diverzita, ne lidská estetika. Vyšší tráva, rozčleňování ploch, remízky, meze se stromy a převaha lesa = stejný význam jako nesekat trávu na podobu vyprahlého tenis. kurtu - a to nejen pro hmyz ale pro celkové přežití krajiny.
Od toho je vzdělávání, snažit se omezit lidské hledisko, jít za funkcí přírody, ne svými zájmy (v nízké trávě nejsou klíšťata a dítě na klíšť. encef. klidně i umře), ve funkci vidět priority.
Odpovědět
1. měli bychom ale upřednostnit funkci přírody: ve vysoké trávě je hmyz, nízký trávník udusaného tenisového kurtu jako beton je vyprahlý, bez života jako poušť. Vyšší tráva lépe drží vlhkost.
2. ve funkci bychom měli vidět priority: co je důležitější: krásná krajina typu anglického parku s loukami a řídkými lesíky x vlhký les. Důležitější je voda, ne diverzita, ne lidská estetika. Vyšší tráva, rozčleňování ploch, remízky, meze se stromy a převaha lesa = stejný význam jako nesekat trávu na podobu vyprahlého tenis. kurtu - a to nejen pro hmyz ale pro celkové přežití krajiny.
Od toho je vzdělávání, snažit se omezit lidské hledisko, jít za funkcí přírody, ne svými zájmy (v nízké trávě nejsou klíšťata a dítě na klíšť. encef. klidně i umře), ve funkci vidět priority.
JŠ
Jindřich Štěpánek
23.5.2025 11:04 Reaguje na Honza Honzanesmysl. To není o žádném kontrastu, ale je to jen móda mít před barákem zelenou poušť, aby si dotyčný mohl stěžovat, že to furt roste a musí furt sekat, přičemž se ještě pochlubí, že tuto poušť zalévá, hnojí a provzdušňuje.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
22.5.2025 09:09Ano. Jako rybář,včelař, myslivec a bývalý předseda ZO zahrádkářů jsem hlavní nepřítel ekologizace krajiny. S tím jsem se už smířil před lety.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
22.5.2025 11:29 Reaguje na Michal Ukropecjako včelař určitě vidíte, že ničení krajiny a přírody včelám nepomáhá a včelstva ubývají.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
22.5.2025 20:23 Reaguje na Michal UhrovičA když neposekám svou zahrádku o celkové výměře parcely 340 m2 to zachráním? Tak to bude sešlapané. Stejně musím k záhonům, keříkům, stromkům nebo kompostu. A ČOV taky pravidelně kontroluji.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
23.5.2025 11:05 Reaguje na Michal UkropecTo je zajímavý, zahradu mám taky, chodím na ní a sekám ji 3 - 4x ročně. A jde to.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
23.5.2025 12:10 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekJá mám teoreticky jen chodníčky se zatravňováky. V zahrádkářských koloniích latifundie nebývají. Článek považuji za ekologický. Autor má nutkání se vůči někomu vymezovat.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
25.5.2025 12:22 Reaguje na Michal UkropecPodívej se na současné zahrady u rodinných domků a všechny veřejné zeleně měst a vsí.
Odpovědět
Šimon Špidla
22.5.2025 10:45Na zahradě kosím. Sekačku jsem letos zatím nevytáhl. Je to hezký - pořád něco kvete. Pokud má člověk zahradu a trochu zájem o přírodu, je to nejsnazší způsob, jak jí pomoct. Práce to dá méně a je zábavnější a také to skoro nic nestojí (karborundum brousek - za korunu kousek) .
Odpovědět
FD
František Dvořák
22.5.2025 11:09Tak si pane Černý začínám myslet, že krásno je Vám ukradený.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.5.2025 11:33 Reaguje na František Dvořákkrásno je věc relativní. někdo má rád holky, druhej vdolky, jeden operu, druhej operetu.
mě se krátce střiženej bezkytičkovej trávník ukrutně nelíbí, ale uznávám jeho praktičnost (třeba) na fotbalovém hřišti a Váš vkus Vám neberu.
Odpovědět
mě se krátce střiženej bezkytičkovej trávník ukrutně nelíbí, ale uznávám jeho praktičnost (třeba) na fotbalovém hřišti a Váš vkus Vám neberu.
MU
Michal Uhrovič
22.5.2025 11:44 Reaguje na Lukas B.navíc krátce střižený trávník potřebuje mnohem více vody, aby byl zelený.
Takže seču , leju, seču, leju a vytrhávám pampelišky. Krásná práce
Odpovědět
Takže seču , leju, seču, leju a vytrhávám pampelišky. Krásná práce
MU
Michal Uhrovič
22.5.2025 11:27žiji v turistické obci. Vysoká tráva zaručuje, že na pozemek nejdou turisti a nezajímá je to.
Mám krásnou louku plnou květin a i kopka sena z toho bude.
A navíc má více času na jiné věci.
Odpovědět
Mám krásnou louku plnou květin a i kopka sena z toho bude.
A navíc má více času na jiné věci.
RČ
Radek Čuda
22.5.2025 12:04Ono je zejména v intravilánu obcí vzít do úvahy jejich využití, primárně rekreační a na to navazující požadavky obyvatel, který ten kratší trávník prostě chtějí (jasně, ne vyloženě na drn, ale rozhodně ne 20+ čísel). A pokud vím, tak důvodem této preference není až tak nějaká touha po krásnu, a le ne zcela iracionální obava, že ve vyšší trávě se lépe dařím nejrůznějším breberám, zejména klíšťatům ... a ta opravdu nejsou z celkem pochopitelných důvodů v oblibě.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.5.2025 12:07Opakovaně píšu, že na vině je rozdílný pohled na přírodu a tím i trávníky.
Někdo má rád rozkvetlou louku a někdo zase chemií udržovaný golfový trávník.
Víte třeba proč na golfových hřištích neřádí krtci se svými krtinci? No
proto, že tam chemie zabila půdní hmyz, který tam má teoreticky dostatek
zbytků z kosené trávy k potravě. No a pak jsme u kvetoucího trávníku
na který si stěžují alergici a pejskaři, že si z něho nosí domů psi
klíšťata. Mozaiková seč? Záleží v jakém čase se kosí a jak. Pokud se
kosí poslední rozkvetlý díl před rozkvětem jiných dílů, tak je na něm
koncentrován okolní hmyz a drobní živočichové a vše semele nevhodný
"hmyzomlýnek" na bázi rotačních mulčovačů. V takovém případě než to,
tak raději ten golfový trávník prostý všeho živého. V mém okolí se
daří jeteli plazivému, který je pro včely a jiný hmyz požehnáním, ale
taky zkázou, když je sečen "hmyzomlýnky" v době, kdy je na něm hmyzu
nejvíce. Nelze lidem bez vztahu k přírodě ani vysvětlit, proč mají
kosit až večer a nebo třeba bubnovou, či lištovou sekačkou. Oni se
posadí na traktorovou sekačku a jezdí po pozemku tak rychle, že hmyz
nestačí ani odletět z květů. Nestačí utéci ani žáby a ještěrky.
Po posečení se ale nakrmí hmyzožraví ptáci a mrchožrouti, protože
jsou trávníky plné mrtvolek. Nostalgicky vzpomínám na dobu, kdy se
vše kolem kosilo kosami na seno až po odkvětu, nikdo netrpěl alergií
na pyl kvetoucích rostlin a klíšťat bylo minimum. Vše změnila línost,
blahobyt a moderní technika . No a taky vzhlížení ke vzorům, kde už
si to zničili řadu let před námi. Nezapomenu na nadšení z techniky
používané na Západě v době, kdy se u nás na koleně vyráběly prvé
"hmyzomlýnky", ale byly tu kvanta motýlů a jiného hmyzu. Kdekdo tu
choval králíky, kozy, ovce, čuníky včetně těch Vietnamských, které
žraly trávu jak blbé, že jsem ji nestačil ani kosit. Nepláču nad
tou dřinou, ale nad tím, že jsme louky změnili za "golfová" hřiště
a práci za zábavu a pouhé pozorování, jak si příroda pomáhá sama.
V malém konám stále stejně jako kdysi. Používám ale dokonce i ten
hmyzomlýnek na kosení chodníků na zahradě, které obklopují záhony
zeleniny a nebo ta kvetoucí louka. Chodníky jsou golfovými trávníky
a nepotřebuji přece beton a plast, abych se mohl procházet zahradou.
Jiná ale takto kosí zahrady celé a nebo si koupí za 80 tisíc rovnou
automat, který tak činí za ně sám. Nemá smysl jim ale vysvětlovat,
že činí špatně, když to vidí na svých cestách v zahraničí, kterému
se chtějí vyrovnat a ono se to daří. Hmyzu ubývá, ptáků taky a zvěř
si musíme jako oni vybít taky. Důležitý je přece denně střižený trávník
automatem a vyhubení půdního hmyzu, aby nebyl rozrytý krtkem. Viděl
jsem u nové vilky zakládání trávníku pro to střihání automatem firmou.
Srovnali půdu, nasypali kamennou drť, položili geotextílii, nasypali
podornici a zaválcovali to tak, že by to snad krtek ani nerozhrabal.
Pak nasypali finální půdu a rozvinuli hotové travní koberce. Ptal jsem
se na cenu majitele a ten mi řekl, co je mi do toho. Dnes se po kusu
(cca 30 arů) "přírody" prohání dvě automatické sekačky, ale nikde nic
živého a to tam kdysi bylo pole a později trvale zatravněný pozemek
plný květin, hmyzu a jiných živých tvorů. Tak měníme přírodu na tu
"přírodu" podle gusta některých lidí a myslíme si, že květinou v
truhlíku nahradíme květiny na těch 30 arech, které nahradila tráva
střižená centimetr nad zemí.
Odpovědět
Někdo má rád rozkvetlou louku a někdo zase chemií udržovaný golfový trávník.
Víte třeba proč na golfových hřištích neřádí krtci se svými krtinci? No
proto, že tam chemie zabila půdní hmyz, který tam má teoreticky dostatek
zbytků z kosené trávy k potravě. No a pak jsme u kvetoucího trávníku
na který si stěžují alergici a pejskaři, že si z něho nosí domů psi
klíšťata. Mozaiková seč? Záleží v jakém čase se kosí a jak. Pokud se
kosí poslední rozkvetlý díl před rozkvětem jiných dílů, tak je na něm
koncentrován okolní hmyz a drobní živočichové a vše semele nevhodný
"hmyzomlýnek" na bázi rotačních mulčovačů. V takovém případě než to,
tak raději ten golfový trávník prostý všeho živého. V mém okolí se
daří jeteli plazivému, který je pro včely a jiný hmyz požehnáním, ale
taky zkázou, když je sečen "hmyzomlýnky" v době, kdy je na něm hmyzu
nejvíce. Nelze lidem bez vztahu k přírodě ani vysvětlit, proč mají
kosit až večer a nebo třeba bubnovou, či lištovou sekačkou. Oni se
posadí na traktorovou sekačku a jezdí po pozemku tak rychle, že hmyz
nestačí ani odletět z květů. Nestačí utéci ani žáby a ještěrky.
Po posečení se ale nakrmí hmyzožraví ptáci a mrchožrouti, protože
jsou trávníky plné mrtvolek. Nostalgicky vzpomínám na dobu, kdy se
vše kolem kosilo kosami na seno až po odkvětu, nikdo netrpěl alergií
na pyl kvetoucích rostlin a klíšťat bylo minimum. Vše změnila línost,
blahobyt a moderní technika . No a taky vzhlížení ke vzorům, kde už
si to zničili řadu let před námi. Nezapomenu na nadšení z techniky
používané na Západě v době, kdy se u nás na koleně vyráběly prvé
"hmyzomlýnky", ale byly tu kvanta motýlů a jiného hmyzu. Kdekdo tu
choval králíky, kozy, ovce, čuníky včetně těch Vietnamských, které
žraly trávu jak blbé, že jsem ji nestačil ani kosit. Nepláču nad
tou dřinou, ale nad tím, že jsme louky změnili za "golfová" hřiště
a práci za zábavu a pouhé pozorování, jak si příroda pomáhá sama.
V malém konám stále stejně jako kdysi. Používám ale dokonce i ten
hmyzomlýnek na kosení chodníků na zahradě, které obklopují záhony
zeleniny a nebo ta kvetoucí louka. Chodníky jsou golfovými trávníky
a nepotřebuji přece beton a plast, abych se mohl procházet zahradou.
Jiná ale takto kosí zahrady celé a nebo si koupí za 80 tisíc rovnou
automat, který tak činí za ně sám. Nemá smysl jim ale vysvětlovat,
že činí špatně, když to vidí na svých cestách v zahraničí, kterému
se chtějí vyrovnat a ono se to daří. Hmyzu ubývá, ptáků taky a zvěř
si musíme jako oni vybít taky. Důležitý je přece denně střižený trávník
automatem a vyhubení půdního hmyzu, aby nebyl rozrytý krtkem. Viděl
jsem u nové vilky zakládání trávníku pro to střihání automatem firmou.
Srovnali půdu, nasypali kamennou drť, položili geotextílii, nasypali
podornici a zaválcovali to tak, že by to snad krtek ani nerozhrabal.
Pak nasypali finální půdu a rozvinuli hotové travní koberce. Ptal jsem
se na cenu majitele a ten mi řekl, co je mi do toho. Dnes se po kusu
(cca 30 arů) "přírody" prohání dvě automatické sekačky, ale nikde nic
živého a to tam kdysi bylo pole a později trvale zatravněný pozemek
plný květin, hmyzu a jiných živých tvorů. Tak měníme přírodu na tu
"přírodu" podle gusta některých lidí a myslíme si, že květinou v
truhlíku nahradíme květiny na těch 30 arech, které nahradila tráva
střižená centimetr nad zemí.
SV
Slavomil Vinkler
22.5.2025 12:26 Reaguje na Břetislav MachačekTen základbní důvod je ten, že se lidem krátce střižená tráva líbí. Proč?
Je to hluboce v každé buňce (vDNA). Krátce vypasená tráva a okousané koruny do výšky(deštníky, anglický park) jsou známkou hodně zvěře, hodně potravy. „To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající."
Odpovědět
Je to hluboce v každé buňce (vDNA). Krátce vypasená tráva a okousané koruny do výšky(deštníky, anglický park) jsou známkou hodně zvěře, hodně potravy. „To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající."
LB
Lukas B.
22.5.2025 12:38 Reaguje na Slavomil Vinklervidíte, to je zajímavý postřeh. tedy hladový atavismus lovce-sběrače? pěkné.
Odpovědět
SV
LB
Lukas B.
22.5.2025 13:02 Reaguje na Slavomil Vinklerupřímně - mě se asi fakt líbí ta lesoparková krajina s extenzivní pastvou, ty ohrady s vypasenou trávou a hubou střiženými keři s kloboukem a stromy s větvemi začínajícími až tam, kam ovce/kráva nedosáhne. inu, moji předkové před nějakými desítkami tisíc let přišli z africké savany a je to ve mě furt jak v koze lůj.
Odpovědět
Šimon Špidla
22.5.2025 13:35 Reaguje na Lukas B.Tomu věřím a je to pochopitelné. Určitě s tím má co dělat přehlednost takové krajiny. Přece jen, zrak je pro nás důležitým smyslem a kvůli přehledu jsme se také postavili na zadní nohy. Ale fascinuje mě, jak se to zvrhlo ve stříkání trávníků Biofixem a Mech - stopem. Kolik lidí mi tvrdilo, že bez Roundapu nezaložím trávník. Jeden člověk mi nedávno říkal, že musí vyměnit trávník, protože přecejen po jedenácti letech už je to potřeba. Myslím, že jakkoliv se selský rozum často přeceňuje, tady by ho bylo zoufale potřeba.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.5.2025 13:45 Reaguje na Šimon Špidlavidíte, někdy se docela shodneme. ostatně, diskuse na ekolistu jsou takovou oázou (relativní) selanky, všichni nakonec "tu přírodu" máme rádi a lišíme se názorově jen v maličkých detailech, třeba jestli se máme rituálně zasebevraždit kvůli klimatu:)
Odpovědět
Šimon Špidla
22.5.2025 15:52 Reaguje na Lukas B.A nebo se zasebevraždit z blbosti prudkou změnou klimatu... Ale je fajn, že tady si rozumíme. Nakonec, trávníky v součtu nejsou žádná maličkost.
Odpovědět
LB
Lukas B.
22.5.2025 18:22 Reaguje na Šimon Špidlanepochybuji o tom, že by jsme se asi osobně shodli (jako asi s většinou diskutérů zde) a ty "maličkosti" bychom si navzájem uměli tolerovat.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
23.5.2025 11:48 Reaguje na Šimon Špidla"Tomu věřím a je to pochopitelné. Určitě s tím má co dělat přehlednost takové krajiny. Přece jen, zrak je pro nás důležitým smyslem a kvůli přehledu jsme se také postavili na zadní nohy."
Tohle je zajímavý postřeh a je možno jej aplikovat nejen na trávník/louku, ale i na les, kdy ty nepřirozené stejnověké monokulturní porosty smrku jsou sice z pohledu ekosystému nepřirozené a nic moc, ale řekněme z toho "pohledového" hlediska jsou obecně přijímány velmi pozitivně.
A přiznám se, že i mnou ... to samozřejmě není důvod je preferovat a tvářit se, že ta jejich negativa neexistují, ale je dobré si toho být vědom.
Odpovědět
Tohle je zajímavý postřeh a je možno jej aplikovat nejen na trávník/louku, ale i na les, kdy ty nepřirozené stejnověké monokulturní porosty smrku jsou sice z pohledu ekosystému nepřirozené a nic moc, ale řekněme z toho "pohledového" hlediska jsou obecně přijímány velmi pozitivně.
A přiznám se, že i mnou ... to samozřejmě není důvod je preferovat a tvářit se, že ta jejich negativa neexistují, ale je dobré si toho být vědom.
SV
Slavomil Vinkler
22.5.2025 14:56 Reaguje na Lukas B.No ano. A taková krajina pastevní podporuje biodiverzitu. Bohužel se perfekcionismus a bezprácismus zvrhl na roundup, mechstop, a robotické sekačky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.5.2025 14:59 Reaguje na Lukas B.v Milovicích Česká krajina používá ty staré dobré zubry a koně a biodiverzita kvete.
Jen to nejde na vlastní zahradě. Tam pomáhá kosa.
Ale v mnoha NP by ta refaunace (oborní) šla. Jen chtít a nelpět na bezzásahu.
Odpovědět
Jen to nejde na vlastní zahradě. Tam pomáhá kosa.
Ale v mnoha NP by ta refaunace (oborní) šla. Jen chtít a nelpět na bezzásahu.
PE
Petr Elias
22.5.2025 18:18 Reaguje na Břetislav MachačekAno přesně tak! Alergie sem natahal až ten hnusný Západ! A klíšťata? Ta se za socíku člověka napřed zeptala, než se do člověka zakousla!
Kam se na tebe hrabe Werich. :D
Odpovědět
Kam se na tebe hrabe Werich. :D
pp
pavel peregrin
23.5.2025 07:14 Reaguje na Petr EliasNa rozdíl od tebe Eliáši Machaček má praktické zkušenosti a zdravý rozum. Ty máš vyčteninky z knížek.
Odpovědět
PE
Petr Elias
23.5.2025 09:13 Reaguje na pavel peregrinAlespoň nějakou knihu, na rozdíl od vás dvou klaunů, otevřu. :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.5.2025 07:59 Reaguje na Petr EliasAž přečteš to, co já, tak se můžeme bavit. Je mi jasný , jakou literaturu a jaké úrovně čteš- tvoje bláboly tomu odpovídají, šašku.
Odpovědět
PE
Petr Elias
26.5.2025 14:52 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
SK
Simona Kočí
25.5.2025 08:21 Reaguje na Petr EliasAle je to tak .Čím větší sucho,víc klíšťat. Alergie vznikají s úbytkem přírody a zamoření chemickými látkami. Je to moderní společnost. Lidé potřebují přírodu.Příroda nepotřebuje nás.Vše je umělé, chemické a snaha člověk je vše přetvořit k obrazu svému.Ale věřím vše má své hranice.A myslím, že hranice jsou překročeny. A Werich by se nesmál 😉
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.5.2025 08:01 Reaguje na Simona KočíS Eliášem, vážená paní, neztrácejte čas. To je typický produkt dnešní společnosti, typ člověka, který má ke všemu a všem arogantní připomínky, ale sám ničemu nerozumí.
Odpovědět
PE
Petr Elias
26.5.2025 15:01 Reaguje na pavel peregrinTo dřepí jak zadek na hrnec od rudého moru. :D D
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
22.5.2025 16:16Problém je v tom, že trávu vlastne ani nepotrebujeme, potrebujeme iba trávnaté plochy.
Ak by sa vrátili zvieratá na vidiek, tak zase bude stúpať aj biodiverzita a počty hmyzu.
Obrovský problém sú dnes invázne rastliny. Nielen boľševník alebo krídlatka, ale veľké plochy začína zaberať zlatobýl, topinambur alebo orličník. Pomerne ťažko sa dá zbaviť aj ostružliny a to ani nie je invázka.
Odpovědět
Ak by sa vrátili zvieratá na vidiek, tak zase bude stúpať aj biodiverzita a počty hmyzu.
Obrovský problém sú dnes invázne rastliny. Nielen boľševník alebo krídlatka, ale veľké plochy začína zaberať zlatobýl, topinambur alebo orličník. Pomerne ťažko sa dá zbaviť aj ostružliny a to ani nie je invázka.
JB
Jakub Brenn
22.5.2025 22:17Víme, že se to takhle dělat nemá, a přesto se to zhusta dělá. U nás v areálu špitálu to berou až na zem, ledva vylezou první sedmikrásky a pampelišky...
Po měsíci tam vykvetou chrastavce, tak to zase vezmou a pak už je tam dokonalá poušť.
Zkrátka ty lidi, co to provádějí, se o ŽP nezajímají a nějaké negativní dopady-jakože ztráta zdroje nektaru pro opylovače, úkryt a zadržování vody-to prostě nevnímají..a tak je to s každou environmentální problematikou.
Prostě lidé
Odpovědět
Po měsíci tam vykvetou chrastavce, tak to zase vezmou a pak už je tam dokonalá poušť.
Zkrátka ty lidi, co to provádějí, se o ŽP nezajímají a nějaké negativní dopady-jakože ztráta zdroje nektaru pro opylovače, úkryt a zadržování vody-to prostě nevnímají..a tak je to s každou environmentální problematikou.
Prostě lidé
BM
Břetislav Machaček
23.5.2025 09:29 Reaguje na Jakub BrennTo má i ekonomický důvod. Pokud trávu kosím na drn, tak lze ty
prodlevy mezi kosením natáhnout, protože déle trvá, než naroste
tak, že už ji chce někdo kosit jako podle něho přerostlou a nebo
se suchem trávník poničí tak, že není třeba kosit vůbec. Pokud ho
ale pokosím třeba na délku 5 cm, tak se rychle obnoví, nevysychá
a vy ho zase musíte kosit, když už majiteli vadí 15 cm na které
ale vyholený trávník doroste o mnoho později. Takto mi to holení
vysvětlil vedoucí zahradních služeb, které tak šetří náklady na
"údržbu trávníků". Nakonec "vypěstují" trávník, kde přežívají
jen méně vzrůstné rostliny a ušetří na kosení ještě více. Znám
kdysi květnatou louku, ze které je dnes pouze ráj chudobek,
mechů k zemi přisedlých travin. Původní traviny včetně kopretin nemají naději zakvést a vysemenit se, kdežto nízké chudobky už
kvetou druhý den po vyholení až na drn. Původně tu louku kosili
cca 10 x ročně a nyní 5-7 x podle sucha. Úspora je tak jasná!
No a před příchodem hmyzomlýnků? Louka se kosila 2x na seno
kosami až po odkvětu, ale to tu nebyli estéti, kteří mají rádi
vyholené louky a kosili to pracovití lidé chovající zvířata.
Dnes to semelou mulčovací traktůrky s obsluhou, kterou hmyz
a rozsekaní tvorové nevzrušují. Co je vzrušilo? Pouze to, když
jednoho na traktůrku napadly mé rozzuřené včely po předchozí
prohlídce před bouřkou. To bylo křiku, že ho ohrozily moje
včely, kterých tisíce rozsekal sedících na jeteli plazivém.
Tři mu to vrátily za ty tisíce rozsekaných družek i s úrokem.
Odpovědět
prodlevy mezi kosením natáhnout, protože déle trvá, než naroste
tak, že už ji chce někdo kosit jako podle něho přerostlou a nebo
se suchem trávník poničí tak, že není třeba kosit vůbec. Pokud ho
ale pokosím třeba na délku 5 cm, tak se rychle obnoví, nevysychá
a vy ho zase musíte kosit, když už majiteli vadí 15 cm na které
ale vyholený trávník doroste o mnoho později. Takto mi to holení
vysvětlil vedoucí zahradních služeb, které tak šetří náklady na
"údržbu trávníků". Nakonec "vypěstují" trávník, kde přežívají
jen méně vzrůstné rostliny a ušetří na kosení ještě více. Znám
kdysi květnatou louku, ze které je dnes pouze ráj chudobek,
mechů k zemi přisedlých travin. Původní traviny včetně kopretin nemají naději zakvést a vysemenit se, kdežto nízké chudobky už
kvetou druhý den po vyholení až na drn. Původně tu louku kosili
cca 10 x ročně a nyní 5-7 x podle sucha. Úspora je tak jasná!
No a před příchodem hmyzomlýnků? Louka se kosila 2x na seno
kosami až po odkvětu, ale to tu nebyli estéti, kteří mají rádi
vyholené louky a kosili to pracovití lidé chovající zvířata.
Dnes to semelou mulčovací traktůrky s obsluhou, kterou hmyz
a rozsekaní tvorové nevzrušují. Co je vzrušilo? Pouze to, když
jednoho na traktůrku napadly mé rozzuřené včely po předchozí
prohlídce před bouřkou. To bylo křiku, že ho ohrozily moje
včely, kterých tisíce rozsekal sedících na jeteli plazivém.
Tři mu to vrátily za ty tisíce rozsekaných družek i s úrokem.
VM
Vladimir Mertan
23.5.2025 10:17 Reaguje na Břetislav MachačekAj ručnou kosou sa dá kosiť naholo. V minulosti to ale ľudia nerobili, pretože potom nenarástla otava.
Dnes sú lúky uhrozené hlavne nekosením a zatienením drevinami. Okraje lesa a kríkov sa stále posúvajú, pretože technika sa nedostane cez konáre na okraj lúky. Chýba ručná práca, nie že sa nikomu nechce, ale nikomu sa to neoplatí.
Odpovědět
Dnes sú lúky uhrozené hlavne nekosením a zatienením drevinami. Okraje lesa a kríkov sa stále posúvajú, pretože technika sa nedostane cez konáre na okraj lúky. Chýba ručná práca, nie že sa nikomu nechce, ale nikomu sa to neoplatí.
JB
Jakub Brenn
24.5.2025 22:50 Reaguje na Břetislav MachačekV pondělí se podívám, jestli tam vykvetly chudobky.Zdravím
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
24.5.2025 08:42Do toho jak pečuji o svých pár arů louky si nenechám kibicovat .
Odpovědět
SK
Simona Kočí
25.5.2025 08:02Tento článek bych vytiskla a dala do každé domácnosti a hlavně na vedení obcí!!! Je to 3 roky co vedu boj s obcí,aby nesekali traktorem i hlínu! Po odjezdu traktoru na zemi rozsekané žáby, rozježdění slepýši no prostě apokalypsa. Volala jsem i na životní prostředí, že to přece není možné. Pán přislíbil že půjde za starostku a poprosí o šetrnější kosení. Já mezitím kosila kosou celý tento pozemek, který se nachází u potoka. A co myslíte? Přijel traktor a i ten můj posekaný prostor znovu přijel až na hlínu obrovským vnoucím monstrem. Muselo by to být uzákoněné . Jinak článek krásný 💙
Odpovědět
PD
Petr Dubský
26.5.2025 19:03Vážený pane Černý, trávy jsou rostliny nejlépe přizpůsobené okusu a tím i sekání. Nemá se samozřejmě sekat nakrátko, ale častěji (tím se napodobí zmíněný okus, který samozřejmě není, na rozdíl od sekání, na stejnou výšku). Samozřejmě záleží zejména na oslunění, trávník, přesněji druhové složení má odpovídat poloze. Trávník je ve skutečnosti poměrně náročný na péči. Sekání trávníku by opylovačům zásadně vadit nemělo, protože jde o rostliny větrosnubné, na to se zapomíná. Problémem je, že často to, co je označováno za trávník jsou ve skutečnosti zelené plochy s různým podílem bylin, ty už opylovače potřebují. Řada původně trávníků se nepéčí stává onou zelenou plochou, což je problém zejména, pokud jsou tyto byliny vzrůstné kdy jedna rostlina zabere velkou plochu. Takovou zelenou plochu máme i před záhony panelového domu, ve kterém bydlím. Jako zahrádkář jsem jeden z těch, kdo se o tyto převážně trvalkové vícedruhové záhony stará. U nás, sídliště Petřiny na Praze 6, sekali "trávník" poprvé v půli května a samozřejmě velmi nakrátko, aby mohli sekat za dlouho. Jak taková zelená plocha vypadá si asi dovedete představit. Navíc pracovníci firmy jsou schopni v záhonech pod stromy, které mají stromy i před poškozením při sekání, posekat šalvěj, hostu či orlíček, které nikomu nezavazejí. Takže sekají tak, že nemůžete pečovat o záhony, kde je biodiverzita rozhodně větší, než na pseudotrávníku. A problém mám i z vaším tvrzením, že jsou u nás stromy preferované.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
26.5.2025 23:19Moc jsem se bavil, mám souseda,ten seče 2x tedy od února do listopadu v středu a sobotu. Máme krávy, neustále si stěžuje,co je to za nesmysly mít na vsi krávy, vždyť utečou a poslapou zahradu .Za koncem jeho zahrady byl kus mokradu, byl zarostlí rákosem, kopřivy,takovou tou vysokou trávou,byl to bývalý rybníček a ozývaly se z nej žabky (to bykoncert). Já tam nechtěl pást a tak jsem ten kousek země nechal žabkam.Napsal stížnost, že to neudržují a udělal si tam rovnou plochu na sekací traktůrek (Žabičky nejsou) nejsou slyšet i cvrci, Tedy od něj a tak chodím poslouchat o kus jinam , mám naplánovaný nový kousek mokřadů na vhodném místě,tak budu od stodoly chodit dál ( znova budou Žabičky a cvrci tam dávno jsou, jsou to mé pozemky a žádný soused mi do toho kecat nebude) jen si na mne stěžovat že se dobře nestarám,a co jsem udělal na podzim když jsem na louku rozmetal hnůj. Přeji vám abyste neměli takovéhle ho souseda
Odpovědět
